ECLI:CZ:NSS:2022:2.AS.46.2022:25
sp. zn. 2 As 46/2022 - 25
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: SPORTTIME, s.r.o.,
se sídlem Blanenská 1996/12a, Kuřim, zast. Mgr. Liborem Valentou, advokátem se sídlem
Pražákova 1024/66a, Brno, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem
Budějovická 1387/7, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2021,
č. j. 57190-3/2021-900000-312, o kasačních stížnostech žalobkyně a žalovaného proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2022, č. j. 30 Af 79/2021 – 21,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2022, č. j. 30 Af 79/2021 – 21, se r uší.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně podala dne 23. 12. 2021 u Krajského soudu v Brně žalobu proti v záhlaví
uvedenému rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil prvostupňová
rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj, jimiž byl žalobkyni vyměřen úrok z prodlení
v celkové výši 4724 Kč.
[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17. 2. 2022, č. j. 30 Af 79/2021 – 21, rozhodl,
že není k projednání a rozhodnutí ve věci místně příslušný, a proto ji postoupil podle §7 odst. 6
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), místně příslušnému Městskému
soudu v Praze. V odůvodnění uvedl, že v posuzovaném případě je zřejmé, že správním orgánem,
který ve smyslu §7 odst. 2 s. ř. s. vydal rozhodnutí v prvním stupni, je Celní úřad pro Středočeský
kraj, sídlem Washingtonova 11, 110 00 Praha 1. Podle bodu 1. Přílohy č. 2 (ve spojení s Přílohou
č. 4) k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů, spadá území městské části Praha 1 do obvodu Městského soudu
v Praze, který je tak soudem místně příslušným.
Rozhodnutí NSS o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci (Nad 49/2022 - 29)
[3] Dne 17. 3. 2022 obdržel Nejvyšší správní soud nesouhlas Městského soudu v Praze
s postoupením této věci dle §7 odst. 6 s. ř. s. O tomto nesouhlasu rozhodl usnesením ze dne
8. 4. 2022, č. j. Nad 49/2022 - 29.
[4] Podle §7 odst. 2 s. ř. s. platí, že „nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně
příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni
nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod
své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“
[5] Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. Nad 49/2022 – 29 uvedl, že v řízení předcházejícím
žalobou napadenému rozhodnutí žalovaného rozhodoval v prvním stupni Celní úřad
pro Středočeský kraj (žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím potvrdil jeho rozhodnutí).
Podle §6 odst. 1 písm. b) zákona č. 7/2012 Sb., o Celní správě České republiky, je Celní úřad
pro Středočeský kraj celním úřadem, přičemž podle odst. 2 téhož ustanovení „celní úřad vykonává
působnost na území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu celního úřadu“.
Ačkoliv má tedy Celní úřad pro Středočeský kraj sídlo na výše uvedené adrese na území hlavního
města Prahy, platí, že vykonává působnost na území Středočeského kraje (tedy v obvodu, který
leží mimo obvod, v němž má sídlo). Takto stanovené fiktivní sídlo Celního úřadu
pro Středočeský kraj leží v obvodu působnosti Krajského soudu v Praze.
[6] Ve shora označené věci bylo tedy namístě aplikovat pravidlo podle výše citovaného §7
odst. 2 věty druhé s. ř. s.
[7] Nejvyšší správní soud proto v usnesení č. j. Nad 49/2022 – 29 shledal nesouhlas
Městského soudu v Praze s postoupením věci důvodným. Jako soud místně příslušný
k projednání a rozhodnutí žaloby určil Krajský soud v Praze.
Kasační stížnosti proti rozhodnutí o postoupení věci
[8] Nejvyšší správní soud již dne 1. 3. 2022 obdržel kasační stížnost žalobkyně, a dne
3. 3. 2022 i kasační stížnost žalovaného. Obě brojí proti v záhlaví označenému usnesení
Krajského soudu v Brně (dále jen „napadené usnesení“).
[9] Žalobkyně i žalovaný navrhovali, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil
a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k novému posouzení.
[10] Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu o postoupení věci podle §7 odst. 6 s. ř. s.
je přípustná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2007,
č. j. Nad 22/2007 - 101, č. 2503/2012 Sb. NSS). Napadeným usnesením o postoupení věci však
Krajský soud v Brně již není vázán, neboť §7 odst. 6 s. ř. s. výslovně říká, že (všechny) soudy
jsou rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (o tom že k rozhodnutí věci je příslušný Krajský
soud v Praze) vázány. Usnesení Krajského soudu v Brně, který věc postoupil Městskému soudu
v Praze, však stále formálně existuje. Proto nelze říci, že by odpadl předmět řízení o kasační
stížnosti (srov. rozsudek NSS ze dne 11. 6. 2021, č. j. 10 As 104/2021 – 28).
[11] Nejvyšší správní soud tedy o kasačních stížnostech rozhodl. Vyšel přitom z usnesení
č. j. Nad 49/2022 – 29, jehož obsah je shrnut výše. Na základě shora popsaných důvodů
lze uzavřít, že napadené usnesení o postoupení věci je nesprávné, proto Nejvyšší správní soud
toto usnesení zrušil. Dalšími argumenty stěžovatelů se již pro nadbytečnost nezabýval.
[12] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť
o této otázce rozhodne Krajský soud v Praze v rozhodnutí, kterým skončí řízení o žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 28. dubna 2022
Mgr. Eva Šonková
předsedkyně senátu