ECLI:CZ:NSS:2022:6.ADS.6.2022:13
sp. zn. 6 Ads 6/2022 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Veroniky Juřičkové
a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: L. J.,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, Praha 5, týkající
se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 10. 2019, o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2021, č. j. 32 Ad 20/2019 - 95,
takto:
I. Kasační stížnost žalobce se od m ít á .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se podanou žalobou u Krajského soudu v Brně bránil proti v záhlaví
označenému rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty žalobcovy námitky proti rozhodnutí
žalované ze dne 2. 8. 2019, č. j. X. Tímto rozhodnutím byla podle §38 odst. 1 písm. a)
zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zamítnuta žádost žalobce o přiznání
invalidního důchodu z důvodu nesplnění zákonných podmínek.
[2] Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozsudkem podané žalobě vyhověl, rozhodnutí
žalované ze dne 17. 10. 2019, č. j. X, zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Krajský soud
doplnil dokazování o posudek PK MPSV ze dne 28. 7. 2020, ze kterého vyplynulo, že žalobcova
pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %. Krajský soud proto na základě doplněného
dokazování přisvědčil žalobcovým námitkám, že byl k datu vydání rozhodnutí žalované invalidní
a že toto rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně a nesprávně zjištěného skutkového
stavu věci.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost.
V kasační stížnosti vyslovil s vydaným rozsudkem nesouhlas a žádá o jeho přehodnocení (včetně
posudku PK MPSV), aby mu mohly být ihned (nikoli až po novém rozhodnutí žalované)
vypláceny finanční prostředky z invalidního důchodu. Stěžovatel se domnívá, že jiný přístup jej
s ohledem na probíhající léčbu ohrožuje na životě.
[4] Vzhledem k tomu, že kasační stížnost podal účastník, který byl v předchozím řízení
o žalobě před krajským soudem procesně úspěšný, zabýval se Nejvyšší správní soud nejprve
otázkou přípustnosti kasační stížnosti.
[5] Podle §102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), je kasační
stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví,
jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo (…), domáhá zrušení soudního rozhodnutí.
[6] Podle §104 odst. 2 s. ř. s. je kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení
nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, nepřípustná.
[7] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 1. 7. 2015,
č. j. 5 Afs 91/2012 - 41, č. 3321/2016 Sb. NSS, potvrdil převažující soudní praxi, dle které nelze
podat kasační stížnost jen proti důvodům rozhodnutí krajského soudu, pokud neexistuje
možnost příznivějšího výsledku řízení pro stěžovatele. Možnost příznivějšího výsledku se přitom
posuzuje čistě procesně, tedy zda existuje jiný možný výrok rozhodnutí krajského soudu,
který by byl pro stěžovatele příznivější než ten, který stěžovatel napadá. V bodě [46] citovaného
usnesení rozšířený senát v této souvislosti uvedl, že domáhá-li se stěžovatel zrušení rozsudku,
který byl vydán v jeho prospěch, odporuje takový postup „konstrukci subsidiarity mimořádných
opravných prostředků i důvodů kasační stížnosti, které jsou uvedeny v §103 odst. 1 s. ř. s. Těmito důvody jsou
především tvrzené vady stížností napadeného rozhodnutí krajského soudu či soudního řízení nebo vady postupu
správního orgánu spolu s nesprávným hodnocením tohoto postupu krajským soudem. Stěžovatel by musel
uplatňovat výhrady proti pro něj příznivému výroku rozhodnutí, což není v souladu s kontradiktorním
charakterem soudního řízení. Takový postup by mohl mít smysl pouze tehdy, pokud by procesně úspěšný účastník
usiloval o doplnění či revizi důvodů, ze kterých mu krajský soud vyhověl. To však neumožňuje §104 odst. 2
s. ř. s., podle kterého je nepřípustná též kasační stížnost směřující jen proti důvodům rozhodnutí soudu (k tomu
srov. usnesení č. j. 8 As 90/2012 - 56).
[8] V posuzované věci stěžovatel s podanou žalobou uspěl, krajský soud přisvědčil jeho
žalobním námitkám, na základě kterých zrušil rozhodnutí žalované a věc jí vrátil k dalšímu řízení.
Krajský soud tak napadeným rozsudkem rozhodl ve prospěch stěžovatele a tímto postupem
umožnil, aby žádost o přiznání invalidního důchodu byla žalovanou v dalším řízení znovu řádně
projednána. Výhrady stěžovatele obsažené v kasační stížnosti pak nemíří proti výroku
napadeného rozsudku krajského soudu, ale spíše proti jeho dílčím závěrům (důvodům)
obsaženým v odůvodnění.
[9] Protože je na základě výše uvedených skutečností kasační stížnost podle §104 odst. 2
s. ř. s. nepřípustná, Nejvyšší správní soud ji podle §46 odst. 1 písm. d) za použití §120 s. ř. s.
odmítl.
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn §60 odst. 3 větou první
s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. února 2022
Mgr. Veronika Juřičková
předsedkyně senátu