ECLI:CZ:NSS:2022:9.AS.10.2022:37
sp. zn. 9 As 10/2022 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: V. J., zast. Mgr. Václavem
Voříškem, advokátem se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Krajský úřad
Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
4. 6. 2018, č. j. OD 439/18-2/67.1/18112/Li, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2022, č. j. 31 A 8/2018 - 79,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v rací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč,
který mu bude zaplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce
Mgr. Václava Voříška, advokáta se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, a to do 30 dnů
od právní moci tohoto usnesení.
IV. Soud v yz ýv á zástupce žalobce, aby ve lhůtě 1 týdne od doručení tohoto usnesení
sdělil číslo bankovního účtu, na který má být zaplacený soudní poplatek vrácen.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Správními rozhodnutími byl žalobce uznán vinným z přestupku podle §125f odst. 1
zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
(zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Toho se dopustil tím, že jako
provozovatel motorového vozidla nezajistil dodržování povinností řidiče, přičemž blíže neučený
řidič dne 10. 8. 2017 v 19:19 hodin v obci Turnov překročil nejvyšší povolenou rychlost
80 km/h, kdy mu byla stacionárním úsekovým rychloměrem používaným Městskou policií
Turnov naměřena rychlost 89 km/h (po odečtení odchylky). Tím došlo k porušení §4 písm. c)
citovaného zákona a přestupku podle §125c odst. 1 písm. f) bodu 4 téhož předpisu.
[2] Žalobce proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobou. Původní zamítavý rozsudek
krajského soudu ze dne 25. 3. 2020, č. j. 31 A 8/2018 - 33, Nejvyšší správní soud zrušil
rozsudkem ze dne 21. 10. 2021, č. j. 9 As 89/2020 - 36, a věc vrátil krajskému soudu k doplnění
dokazování týkajícího se naplnění informační povinnosti podle §24b odst. 2 zákona
č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obecní
policii“). Krajský soud v návaznosti na to vydal nyní napadený rozsudek, kterým po doplnění
dokazování žalobu opět zamítl.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá tento druhý rozsudek krajského soudu
opakovanou kasační stížností s jedinou námitkou. Dle jeho názoru krajský soud nedostál své
povinnosti uložené ve zrušujícím rozsudku kasačního soudu, jelikož z rozhodnutí nelze
vysledovat úvahu soudu, kterou dospěl k tomu, že předmětná webová stránka byla zveřejněna
v doložené verzi v rozmezí od 5. 4. 2017 do 31. 3. 2019, tj. v době spáchání přestupku.
Z napadeného rozsudku není ani zřejmé, o jakou webovou stránku se jedná. Dle stěžovatele
je nutné, aby krajský soud jasně označil webovou stránku a objasnil úvahu, na základě
které dospěl k závěru, že v této podobě byla zveřejněna v příslušném časovém období.
[4] Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na své rozhodnutí a napadené rozhodnutí krajského
soudu, s jehož obsahem se ztotožnil.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[5] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla
podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání
kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatel je zastoupen advokátem
[§102 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“)].
[6] Následně se zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatele, jinak by ji odmítl pro nepřijatelnost (§104a odst. 1 s. ř. s. a čl. II zákona
č. 77/2021 Sb.). Z judikatury vyplývá, že kasační stížnost je přijatelná v případě rozpoznatelného
dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu, a to 1) z důvodu neexistence,
nejednotnosti nebo překonání judikatury, nebo 2) v případě zásadního právního pochybení
krajského soudu (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS;
k aplikaci těchto kritérií po rozšíření institutu nepřijatelnosti na věci rozhodované
specializovaným samosoudcem srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021,
č. j. 8 As 287/2020 - 33, č. 4170/2021 Sb. NSS).
[7] V projednávané věci zdejší soud podstatný přesah vlastních zájmů stěžovatele neshledal.
Kasační stížnost je tak nepřijatelná.
[8] Vzhledem k tomu, že stěžovatel brojí pouze proti nedostatečně (resp. nepřezkoumatelně)
zjištěnému skutkovému stavu po předchozím kasačním zásahu, projednávaný případ se netýká
otázky neexistence, nejednotnosti nebo překonání judikatury Nejvyššího správního soudu.
Její existenci nezjistil soud ani z napadeného rozsudku nebo vyžádaných spisů. Není tedy
naplněna první možnost přesahu zájmů stěžovatele.
[9] Kasační soud dále zkoumal, zda se krajský soud dopustil zásadního právního pochybení.
O takové pochybení se jedná, pokud „se lze domnívat, že kdyby k němu nedošlo, věcné rozhodnutí
krajského soudu by bylo odlišné“ (usnesení NSS č. j. 1 Azs 13/2006 - 39).
[10] Z judikatury citované již v předchozím zrušujícím rozsudku (viz rozsudek NSS
č. j. 9 As 89/2020 - 36, odst. [17] a [19] a judikaturu tam citovanou) vyplývá, že mělo-li být
naplnění informační povinnosti podle §24b odst. 2 zákona o obecní policii provedeno
prostřednictvím webových stránek (což je přijímaný způsob), je nutné mít v řízení možnost
posoudit podobu webových stránek, ze kterých bylo vycházeno. Zachycená verze přitom musí
odpovídat dni, kdy došlo ke spáchání přestupku.
[11] K nepřezkoumatelnosti rozhodnutí krajského soudu kasační soud připomíná,
že nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém
skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit
samotný obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (usnesení rozšířeného senátu ze dne
19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006 – 74, č. 1566/2008 Sb. NSS). Její konstatování tak je vyhrazené
výjimečným případům, kdy není z odůvodnění napadeného rozhodnutí vůbec patrno hodnocení
podstatných důvodů či skutečností uplatněných v žalobě. Nepřezkoumatelnost potom nezakládá
stručnost nebo argumentační chudost napadeného rozhodnutí (usnesení rozšířeného senátu
ze dne 5. 12. 2017, č. j. 2 As 196/2016 - 123, č. 3668/2018 Sb. NSS, odst. [29]). Nejvyšší správní
soud zároveň podotýká, že nepřezkoumatelnost není projevem nenaplněné subjektivní představy
stěžovatele o tom, jak podrobně by mu mělo být rozhodnutí odůvodněno, ale objektivní
překážkou, která kasačnímu soudu znemožňuje přezkoumat napadené rozhodnutí
(srov. rozsudek NSS ze dne 28. 2. 2017, č. j. 3 Azs 69/2016 - 24; či rozsudek NSS ze dne
27. 9. 2017, č. j. 4 As 146/2017 - 35, odst. [18]).
[12] Na tomto základě kasační soud konstatuje, že krajský soud se nedopustil zásadního
právního pochybení. V soudním spise jsou zachyceny webové stránky města Turnov v době mezi
5. 4. 2017 a 31. 3. 2019, kterými krajský soud provedl důkaz na ústním jednání dne 19. 1. 2022
o naplnění informační povinnosti. Tím byl naplněn požadavek dřívějšího zrušujícího rozsudku
Nejvyššího správního soudu. Krajský soud zároveň v příslušné části odůvodnění (bod 51.
napadeného rozsudku) vystihl podstatu věci a své závěry odůvodnil provedeným dokazováním.
IV. Závěr a náklady řízení
[13] Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost přijatelnou podle §104a s. ř. s., a proto
ji odmítl.
[14] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatel, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému
nevznikly náklady nad rámec úřední činnosti.
[15] V souladu s usnesením rozšířeného senátu ze dne 16. 2. 2016, č. j. 10 Afs 186/2014 - 60
(č. 3396/2016 Sb. NSS), se v případě opakované kasační stížnosti téhož účastníka, k jehož
kasační stížnosti bylo dřívější rozhodnutí krajského soudu zrušeno, soudní poplatek neplatí.
Nejvyšší správní soud proto vrací zaplacený poplatek za kasační stížnost stěžovateli zpět
v souladu s §10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů. Částka bude vyplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[16] Nejvyšší správní soud dále vyzval zástupce stěžovatele ke sdělení čísla bankovního účtu,
na který má být soudní poplatek vrácen. K tomu určil lhůtu 1 týdne, kterou shledal jako
přiměřenou povaze požadovaného úkonu. V případě neuposlechnutí výzvy ve stanovené lhůtě
může být zástupci uložena pořádková pokuta podle §44 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. března 2022
JUDr. Radan Malík
předseda senátu