ECLI:CZ:NSS:2022:9.AS.103.2022:36
sp. zn. 9 As 103/2022 - 36
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: Jana 78 s.r.o.,
se sídlem Kryblická 120, Kryblice, Trutnov, zast. Mgr. Josefem Zemanem, advokátem
se sídlem Žižkova 498, Trutnov, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství,
se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2016,
č. j. 20845/2016-MZE-14141, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 28. 4. 2022, č. j. 3 A 127/2016 - 78,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2022, č. j. 3 A 127/2016 - 78, se z r ušuj e
a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] V projednávané věci je řešena vada řízení před soudem mající vliv na zákonnost
rozhodnutí, která spočívá v provedení důkazů, doplněných správním orgánem až v soudním
řízení, mimo ústní jednání, a to po předchozím kasačním zásahu Nejvyššího správního soudu.
[2] Žalobkyni byla Státním zemědělským intervenčním fondem zamítnuta žádost
o jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy z důvodu vysokého rozdílu mezi v žádosti
deklarovanou a kontrolou zjištěnou obhospodařovanou plochou. Podané odvolání žalobkyně
proti zamítnutí žádosti žalovaný zamítl, stejně jako (prvním) rozsudkem ze dne 17. 12. 2019,
č. j. 3 A 127/2016 - 35, Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) následnou žalobu.
[3] Uvedený rozsudek městského soudu zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne
9. 12. 2021, č. j. 9 As 8/2020 - 32, jelikož shledal jeho závěr o správnosti operací s technickou
odchylkou předčasným. Nebylo totiž zřejmé, jakým způsobem (či zda vůbec) bylo s technickou
odchylkou počítáno při stanovování rozdílu výměr dílů půdních bloků (dále jen „DPB“) a nebyla
dostatečně zjištěna ani přesnost měřicího přístroje Topcon GMS-2. Kasační soud proto zavázal
městský soud, aby v dalším řízení zkoumal operace s technickou odchylkou a k tomu získal
dostatečné podklady (odst. [28] až [30] citovaného rozsudku).
[4] Městský soud v dalším řízení vyzval žalovaného k vyjádření a dodání podkladů. Na jejich
základě shledal, že postup správních orgánů při operaci s technickou odchylkou
je přezkoumatelný, logický, řádně odůvodněný a podložený protokoly. Žalobu proto opět zamítl.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[5] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadá výše označený (druhý) rozsudek městského
soudu kasační stížností, na základě které požaduje tento rozsudek zrušit a věc vrátit městskému
soudu k dalšímu řízení.
[6] Stěžovatelka předně namítá nesprávnost postupu městského soudu, když jí spolu
s vyjádřením žalovaného, učiněného na výzvu soudu, nezaslal i podklady, které žalovaný
k vyjádření přiložil. To považuje za porušení svých procesních práv. Dále stěžovatelka namítá
rozpory v protokolech z měření, neoprávněnou manipulaci s nimi, chybnost operací
s odchylkami a množství nesprávností měření v terénu.
[7] Žalovaný ve svém vyjádření nepovažuje nezaslání příloh vyjádření za důvod pro kasační
zásah, dále popisuje způsob zaměření sporných ploch DPB, důrazně se ohrazuje proti tvrzení
o manipulaci s protokoly a ve zbytku odkazuje na dřívější rozhodnutí a vyjádření ve věci.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[8] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je projednatelná. Následně
přezkoumal rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti, namítaných důvodů, včetně
důvodů, ke kterým přihlíží z úřední povinnosti [§109 odst. 3 a 4 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)].
[9] Kasační stížnost je důvodná.
[10] Nejvyšší správní soud předně uvádí, že projednávaný případ rozhodl mimo standardní
pořadí projednávání věcí, jelikož shledal závažné důvody pro takový postup (§56 odst. 1 s. ř. s.
ve spojení s §120 téhož předpisu). Těmi jsou celková délka správního a soudního řízení delší
než šest let, věc je navíc u kasačního soudu již podruhé, přičemž kasační stížnost je opět
důvodná, což vede k dalšímu prodloužení řízení.
[11] Nejvyšší správní soud v projednávané věci shledal, že městský soud prováděl důkazy
mimo ústní jednání, což vyplývá z obsahu vyžádaného soudního spisu. To je vada, která může
mít vliv na zákonnost, ke které přihlíží z úřední povinnosti (např. rozsudek NSS
ze dne 23. 6. 2020, č. j. 10 As 309/2018 - 38, odst. [20]).
[12] V předchozím zrušujícím rozsudku Nejvyšší správní soud uložil městskému soudu,
aby blíže zjistil operace s technickou odchylkou, k čemuž si měl obstarat dostatečné podklady
(předchozí rozsudek NSS ve věci č. j. 9 As 8/2020 - 32, odst. [30]). To městský soud
dle závazného názoru kasačního soudu učinil, když svým přípisem ze dne 7. 2. 2022 vyzval
žalovaného k objasnění potřebných okolností.
[13] Žalovaný reagoval přípisem ze dne 23. 2. 2022, v němž odpověděl na otázky položené
soudem a k němuž přiložil tři relevantní dokumenty: i) validační protokol měřicího přístroje
Topcon GMS-2; ii) dokument DSCG-2014-32-FINAL-OTSC; a iii) doplnění protokolu z měření
ke třem DPB. Z těchto dokumentů následně městský soud v napadeném rozsudku vycházel,
aniž by jimi provedl důkaz při ústním jednání (body 51. až 54. napadeného rozsudku).
[14] Tento postup je nezákonný. Soud si zajisté může od žalovaného vyžádat informace
a podklady, nicméně takovými písemnostmi nemůže provádět dokazování mimo jednání.
Nejde ani o součást správního spisu, kterým se dokazování neprovádí (rozsudek NSS ze dne
29. 1. 2009, čj. 9 Afs 8/2008 - 117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Je-li potřeba provádět dokazování
(či ho doplňovat), musí soud v souladu s §77 odst. 1 s. ř. s. nařídit jednání, a dát účastníkům
možnost přímo se vyjádřit k prováděným důkazům. Nejde totiž o žádný z případů, který zákon
předvídá a s nimiž spojuje možnost soudu rozhodovat o věci samé bez jednání. Protože městský
soud nenařídil jednání a neprovedl dokazování během něj, zatížil své rozhodování vadou, která
mohla mít vliv na zákonnost jeho rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 7. 2005,
č. j. 3 Azs 103/2005 - 76, č. 687/2005 Sb. NSS; či nověji např. rozsudek NSS ze dne
6. 2. 2020, č. j. 7 As 317/2019 - 29, odst. [15] až [17]; nebo již citovaný rozsudek NSS
č. j. 10 As 309/2018 - 38, odst. [17] až [20]).
[15] Ve vztahu k metodice JRC dostupné na internetu, na kterou žalovaný a městský soud
rovněž odkazuje (bod 55. napadeného rozsudku), Nejvyšší správní soud připomíná, že obsah
webových stránek se taktéž dokazuje a je tak nutné odpovídajícím způsobem zachytit jejich
podobu (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2016, č. j. 1 As 80/2016 - 30, č. 3466/2016 Sb. NSS,
odst. [29] až [33]; jeho závěry jsou aplikovatelné i v soudním řízení – viz např. rozsudek NSS
ze dne 22. 4. 2021, č. j. 6 As 396/2020 - 41, odst. [23]; nebo rozsudek NSS ze dne 3. 12. 2020,
č. j. 7 As 177/2019 - 35, odst. [18]).
[16] S ohledem na shledanou vadu se Nejvyšší správní soud nezabýval dalšími kasačními
námitkami, neboť ty se vztahují právě k neprovedeným důkazům uvedenými dokumenty.
Tyto námitky bude mít stěžovatelka možnost uplatnit při ústním jednání, které městský soud
nařídí a při němž shora uvedené důkazy provede.
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto rozsudek
městského soudu zrušil (§110 odst. 1 s. ř. s.). V dalším řízení je městský soud vázán právním
názorem Nejvyššího správního soudu zde uvedeným (§110 odst. 4 s. ř. s.).
[18] O náhradě nákladů řízení rozhodne městský soud v novém rozhodnutí (§110 odst. 3,
věta první, s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2022
JUDr. Radan Malík
předseda senátu