ECLI:CZ:NSS:2022:9.AS.93.2021:40
sp. zn. 9 As 93/2021 - 40
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Molka
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce:
Přátelé přírody - Občanská společnost, z. s., IČ 26638282, se sídlem V Podhájí 217/35,
Ústí nad Labem, zast. JUDr. Rostislavem Sochorem, advokátem se sídlem
Masarykova 1680/110, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí,
se sídlem Vršovická 1465/65, Praha 10, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2021,
č. j. MZP/2021/530/4, za účasti osoby zúčastněné na řízení: D8 Žďárek, s.r.o., se sídlem
Pitterova 2855/13, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Ústí nad Labem ze dne 21. 4. 2021, č. j. 16 A 18/2021 - 48,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 4. 2021, č. j. 16 A 18/2021 - 48,
se z r uš uj e a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
I. a) Řízení před krajským soudem
[1] Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) vydal usnesení ze dne
21. 4. 2021, č. j. 16 A 18/2021 - 48, jímž odmítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 12. 1. 2021, č. j. MZP/2021/530/4. Rozhodnutí žalovaného zamítlo odvolání několika
odvolatelů a potvrdilo rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 8. 6. 2020,
č. j. KUUK/094409/2020/KUUK/ZPZ (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Předmětem
prvostupňového rozhodnutí bylo povolení výjimky ze zákazu škodlivě zasahovat
do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů při provádění a užívání staveb
v rámci stavby „D8 Žďárek - výrobní areál“ v katastrálním území Knínice u Libouchce.
Tato výjimka byla povolena na žádost osoby zúčastněné na řízení.
[2] Krajský soud dospěl k závěru, že věcnému projednání žaloby brání skutečnost,
že žalobce ve správním řízení nepodal odvolání, tedy nevyčerpal řádné opravné prostředky
ve smyslu §68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Odvolání podal jen subjekt s podobným názvem, Přátelé přírody,
o. p. s., IČ 27261417, od něhož je žalobce odlišný co do IČ i právní formy. Skutečnost,
že tento odlišný subjekt podal odvolání, proto nemá vliv na závěr, že žaloba žalobce byla
nepřípustná a musela být podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnuta.
I. b) Postup po vydání usnesení krajského soudu
[3] V reakci na vydání usnesení obdržel krajský soud dopis ze dne 3. 5. 2021, jímž subjekt
Přátelé přírody, o. p. s., navrhl opravit usnesení podle §164 a §165 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). V dopise
společnost prohlásila, že se nikdy předmětného správního řízení o povolení výjimky
neúčastnila, odvolání v něm nepodala a nepodala ani žádné vyjádření. Krajský soud
ji za účastníka správního řízení označil mylně.
[4] Na krajský soud se dne 3. 5. 2021 obrátil i žalobce, taktéž s návrhem na postup podle
§164 a §165 o. s. ř. z důvodu, že on naopak byl od počátku účastníkem správního řízení.
V záhlaví svého podání uvedl, že se návrh vztahuje k č. j. 16 A 13/2021 - 48, ovšem níže
v podání uvedl, že se návrh vztahuje k usnesení č. j. 16 A 18/2021 - 48 (tzn. k výše
rekapitulovanému usnesení krajského soudu).
[5] Toto podání krajský soud postoupil Nejvyššímu správnímu soudu (dále také „NSS“),
který ho vyhodnotil jako kasační stížnost proti usnesení č. j. 16 A 18/2021 - 48 a vede
o ní řízení pod nynější sp. zn. 9 As 93/2021. Co se týče usnesení krajského soudu č. j.
16 A 13/2021 - 48 zmíněného v podání, obrátil se NSS na žalobce usnesením ze dne
28. 6. 2021, č. j. 10 As 166/2021 - 24, s výzvou k upřesnění, zda napadá také toto usnesení
krajského soudu. Žalobce na výzvu sdělil, že označení usnesení č. j. 16 A 13/2021 - 48
je pouze písařskou chybou a že se domáhá toliko přezkumu usnesení krajského soudu
č. j. 16 A 18/2021 - 48.
[6] Poté, co NSS obdržel spis krajského soudu, zjistil, že žalobce v zastoupení advokátem
podal dne 6. 5. 2021 ke krajskému soudu podání označené jako „kasační stížnost proti usnesení
ze dne 21. 4. 2021, č. j. 6 A 18/2021 - 48“; z dalšího textu je zřejmé, že jde o písařskou chybu
a kasační stížnost směřuje taktéž proti usnesení krajského soudu č. j. 16 A 18/2021 - 48.
II. Obsah kasační stížnosti žalobce a vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné
na řízení
[7] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) tedy podal dne 3. 5. 2021 podání označené jako „žádost
o opravu“ a dne 6. 5. 2021 podání označené jako „kasační stížnost“. Následující rekapitulace
shrnuje obsah obou těchto podání.
[8] Tvrdí, že byl od počátku účastníkem správního řízení o povolení výjimky osobě
zúčastněné na řízení podle §56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů. Žalovaný však v rozhodnutí o odvolání nesprávně uvedl jako účastníka
řízení nikoli stěžovatele, ale společnost Přátelé přírody, o. p. s., která však účastníkem řízení
od počátku nebyla. Stěžovatelovo účastenství v řízení dokládá přihláška do řízení podaná dne
21. 5. 2018, vyjádření v řízení a odvolání. Ve všech dokumentech se stěžovatel identifikoval
i pomocí IČ, vědom si možné záměny s obdobně znějícím názvem druhé společnosti.
Odvolání žalovaný věcně vypořádal, z čehož je jasné, že je považoval za včas a řádně doručené.
[9] Odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí stěžovatel podal dne 30. 6. 2020
prostřednictvím datové schránky společnosti Přátelé přírody, o. p. s. K tomu přistoupil,
protože do této datové schránky správní orgány stěžovateli během správního řízení doručovaly
písemnosti (např. výzvy). Stěžovatel výslovně upozornil, že využívá z praktických důvodů
datovou schránku jiného subjektu. Jde sice o neobvyklý postup, ale kdyby jej správní orgány
považovaly za vadný, měly na to stěžovatele upozornit a vést ho k odstranění vad. Stěžovatel
upozornil, že krajský soud v bodě 2. napadeného usnesení (pozn. soudu: zde stěžovatel zjevně
odkazuje na bod 2. usnesení krajského soudu ze dne 28. 4. 2021, č. j. 16 A 13/2021 - 48)
sám uvedl, že se stěžovatel přihlásil do řízení jako osoba zúčastněná na řízení. Toto oznámení
stěžovatel učinil opět prostřednictvím datové schránky subjektu Přátelé přírody, o. p. s.,
a přesto je i soud považoval za řádné. I z průběhu řízení krajského soudu vedeného pod sp. zn.
16 A 13/2021 je zřejmé, že se soud nesprávně vypořádal s podáním stěžovatele, s nímž správní
orgány jednaly. Proto navrhl, aby NSS přezkoumávané usnesení krajského soudu zrušil a věc
mu vrátil k dalšímu řízení.
[10] Nejvyšší správní soud zaslal obě podání stěžovatele žalovanému, který se k nim
nevyjádřil.
[11] Osoba zúčastněná na řízení ve svém vyjádření zdůraznila, že za situace, kdy odvolání
bylo zasláno prostřednictvím datové schránky subjektu Přátelé přírody, o. p. s., musely by
podle judikatury NSS přistoupit další okolnosti, aby je bylo možno spojit se stěžovatelem.
Stěžovatel ani neuvádí plausibilní důvody, proč by mělo být akceptováno, že využívá cizí
datovou schránku osoby s téměř identickým názvem. Jeho postup odpovídá procesní taktice,
kterou lze považovat za zneužití práva umožňující mu uplatňovat blokační strategii.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[12] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti. Co se týče
dvojího podání, které lze materiálně hodnotit jako kasační stížnost, nahlíží na ně NSS tak,
že podání ze dne 3. 5. 2021 představuje kasační stížnost, podání ze dne 6. 5. 2021 pak její
doplnění, přestože samo obsahuje všechny náležitosti kasační stížnosti (k posouzení
dvou po sobě následujících podání téhož žalobce srov. rozsudek NSS ze dne 26. 4. 2007,
č. j. 4 As 88/2006 - 56). Doplnění kasační stížnosti však odstranilo vady prvního podání,
když vymezilo návrh stěžovatele (petit), a rozvinulo kasační body. Kasační stížnost byla včas
podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal (§106 odst. 2 ve spojení s §106
odst. 4 s. ř. s.). Směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná. Stěžovatel
je účastníkem řízení před krajským soudem a je zastoupen advokátem (§105 odst. 1 a 2 s. ř. s.).
Vzhledem ke splnění procesních předpokladů proto NSS kasační stížnost posoudil v mezích
jejího rozsahu a uplatněných důvodů a z pohledu, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[13] Protože kasační stížnost směřuje proti usnesení, jímž byla odmítnuta žaloba,
je přípustný toliko důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Stěžovatel své
kasační námitky pod žádný z bodů §103 odst. 1 s. ř. s. nepodřadil, je však jasné, že namítá
nezákonnost usnesení o odmítnutí žaloby ve smyslu tohoto ustanovení.
[14] Podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže je návrh
podle tohoto zákona nepřípustný a není stanoveno jinak.
[15] Podle §68 písm. a) s. ř. s. je žaloba proti rozhodnutí správního orgánu nepřípustná
tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní
zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
Nepostačuje přitom, aby opravný prostředek podal jiný subjekt, byť by i v řízení hájil podobný
zájem jako ten, kdo podává žalobu (srov. např. rozsudek NSS ze dne 9. 12. 2010,
č. j. 9 As 43/2010 - 50). NSS taktéž v rozsudku ze dne 11. 7. 2016, č. j. 1 As 121/2016 - 42,
č. 3451/2016 Sb. NSS, rozhodl, že fyzické i právnické osoby z řad dotčené veřejnosti
ve smyslu Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu
k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (č. 124/2004 Sb.m.s.) musí splnit
podmínky pro přípustnost správní žaloby stanovené vnitrostátním právním řádem. Byly-li
účastníky předcházejícího správního řízení, vztahuje se na jejich žalobu podmínka přípustnosti
podle §68 písm. a) s. ř. s. Otázkou přípustnosti žaloby, a tedy i vyčerpání řádných opravných
prostředků, se soud zabývá vždy z úřední povinnosti.
[16] Klíčové pro posouzení věci tedy je, zda stěžovatel uplatnil řádný opravný prostředek
proti prvostupňovému rozhodnutí. Krajský soud dospěl k závěru, že nikoli, neboť nebyl
ani účastníkem správního řízení. Oba závěry stěžovatel v kasační stížnosti rozporuje a odkazuje
na průběh správního řízení.
[17] Argumentaci, že ve skutečnosti vyčerpal řádné opravné prostředky v rámci správního
řízení, stěžovatel uplatnil až před NSS. V tomto řízení se však neuplatní §104 odst. 4 s. ř. s.,
který stanoví, že je kasační stížnost nepřípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny
v §103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být
přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007,
sp. zn. III. ÚS 93/06, „kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. e) s.ř.s. tím, s jakým rozhodnutím je
spojen (o odmítnutí návrhu), činí nemožným, aby byl uplatněn již v řízení před soudem, jehož rozhodnutí
má být přezkoumáno, pročež se důvod nepřípustnosti o něj opřené kasační stížnosti ve smyslu §104 odst. 4,
in fine, s. ř. s. neprosadí“. Ústavní soud konstatoval, že nebylo možno požadovat, aby žalobce
předem dokládal, že je žaloba včasná. Podobně i v nynějším případě nebylo možné
po stěžovateli požadovat, aby již preventivně předkládal krajskému soudu všechny skutečnosti,
z nichž dovozuje, že řádné opravné prostředky ve správním řízení vyčerpal. Nic tedy nebrání
věcnému projednání kasační stížnosti.
[18] Je zřejmé, že krajský soud ke svému závěru o nevyčerpání řádných opravných
prostředků dospěl výhradně na základě textu rozhodnutí o odvolání - v předkládacím přípisu
krajský soud informoval NSS, že pro své rozhodnutí si správní spis nevyžádal. V žalobě
stěžovatel nedovozoval nezákonnost rozhodnutí žalovaného z toho, že v záhlaví rozhodnutí
jako účastníka řízení vymezil nesprávný subjekt a jeho opomenul. Uvedl pouze, že jeho
odvolání bylo daným rozhodnutím žalovaného zamítnuto (s. 2 žaloby). Z vlastního rozhodnutí
o odvolání ani z žaloby za této situace nemohly být krajskému soudu zřejmé okolnosti svědčící
ve prospěch závěru, že řádné opravné prostředky vyčerpal.
[19] Rozhodnutí o odvolání ve svém záhlaví totiž mezi odvolateli uvádí subjekty
Stop tunelům, z. s.; Děti země - Klub za udržitelnou dopravu; Zdravé Ústí; a subjekt
Přátelé přírody, o.p.s., se sídlem V Podhájí 217/35, Bukov, Ústí nad Labem, IČ 27261417.
Bylo doručeno do datové schránky subjektu Přátelé přírody, o. p. s., dne 21. 1. 2021.
Stěžovateli doručováno nebylo. Je v něm tedy označen zjevně odlišný subjekt, než je
stěžovatel, byť má podobný název (v té době měl stěžovatel název „Přátelé přírody -
Občanská společnost“, tzn. bez dodatku „z. s.“) a v té době i shodné sídlo.
[20] Z předloženého správního spisu ovšem plynou skutečnosti, které závěr založený
výhradně na obsahu rozhodnutí o odvolání zpochybňují. Dne 16. 6. 2020 bylo podáno
odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, a to v podobě elektronického dokumentu
zaslaného z datové schránky. Jako odesílatel je v podání označen stěžovatel, a to jednoznačně
svými kontaktními informacemi (názvem, IČ, doručovací adresou). Podání je podepsáno slovy
„M. P., v.r.“ s označením „předseda správní rady spolku“; jde tedy o tzv. jednoduchý
elektronický podpis, respektive ze správního spisu nelze usuzovat, že by k elektronickému
dokumentu obsahujícímu podání byl připojen zaručený elektronický podpis. Odvolání bylo
podle podacího lístku, který je k němu ve správním spise připojen, doručeno správnímu orgánu
z datové schránky subjektu Přátelé přírody, o.p.s. Existuje tedy rozpor v tom, kdo je označen
jako odvolatel v podání a kdo podání podepsal (byť jednoduchým elektronickým způsobem),
a tím, z čí datové schránky bylo podání odesláno. Už to zpochybňuje jednoznačný závěr
krajského soudu, že stěžovatel odvolání nepodal.
[21] I některé další písemnosti ve správním spisu operují s oběma subjekty, stěžovatelem
i Přátelé přírody, o.p.s. Příkladem je prvostupňové rozhodnutí předcházející rozhodnutí
žalovaného. To uvádí účastníky řízení v závěru textu v tzv. rozdělovníku a zahrnuje mezi ně
subjekt „Přátelé přírody - občanská společnost“ s poznámkou o zaslání do datové schránky.
Podle připojené doručenky bylo rozhodnutí zasláno do datové schránky Přátelé přírody, o.p.s.
Podobné nejasnosti se vyskytly také v dřívějším řízení u žalovaného, například když
rozhodoval o odvolání proti povolení změny obsahu žádosti o výjimku (rozhodnutí
žalovaného ze dne 5. 5. 2020, č. j. MZP/2020/530/497). Odvolatele v záhlaví označil jako
Přátelé přírody - Občanská společnost, včetně uvedení IČ stěžovatele. Rozdělovník v závěru
dokumentu však uvádí subjekt Přátelé přírody, o.p.s., a jeho datovou schránku.
[22] Jiné části spisu naopak poměrně určitě identifikují jako účastníka řízení stěžovatele.
Jde o podání v listinné podobě spolu s vlastnoručním podpisem předsedy správní rady spolku
M. P. Šlo o oznámení o vstupu do řízení ze dne 21. 5. 2018 a vyjádření ve věci povolení
výjimky ze dne 28. 6. 2018. Stěžovatel také zjevně podal odvolání proti v pořadí prvnímu
prvostupňovému rozhodnutí ze dne 25. 10. 2018, č. j. 2038/ZPZ/2018/ZD-982
(prvostupňové rozhodnutí, které žalovaný přezkoumával nyní, je až druhé v pořadí).
Jednoznačně je stěžovatel identifikován i v rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2019,
č. j. MZP2019/530/723, jímž zrušil první prvostupňové rozhodnutí o žádosti o výjimku.
[23] Z těchto zjištění je patrné, že závěr krajského soudu postavený jen na rozhodnutí
žalovaného vycházel z nedostatečně zjištěných skutečností. Z obsahu správního spisu plynou
pochybnosti o tom, kterému subjektu mělo být jako odvolateli přičteno podání odvolání proti
prvostupňovému rozhodnutí, zaslané jménem stěžovatele prostřednictvím datové schránky
subjektu Přátelé přírody, o.p.s.
[24] Vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti nebyly dosud přezkoumány krajským soudem,
nepřísluší Nejvyššímu správnímu soudu se k nim nyní vyjadřovat. Jejich právní posouzení bude
předmětem dalšího řízení před krajským soudem.
[25] Při úvahách, zda stěžovatel účinně podal odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí,
musí krajský soud zvážit i důsledky toho, že dané odvolání bylo odesláno z datové schránky
odlišného subjektu. K tomu NSS připomíná závěry, k nimž dospělo plénum Nejvyššího soudu
ve stanovisku ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, vykládajícím také §18 odst. 2 zákona
č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění
pozdějších předpisů (k jeho aplikaci ve správním soudnictví viz též rozsudek NSS
ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 As 22/2018 - 30, a usnesení NSS ze dne 12. 6. 2019,
č. j. 6 Ads 94/2019 - 15).
IV. Závěr a náklady řízení
[26] Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu z výše uvedených důvodů v souladu
s §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dle §110 odst. 4 s. ř. s. je krajský
soud vázán právním názorem uvedeným v tomto rozsudku.
[27] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém
rozhodnutí, jak je stanoveno v §110 odst. 3 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2022
JUDr. Pavel Molek
předseda senátu