ECLI:CZ:NSS:2022:9.AZS.228.2021:26
sp. zn. 9 Azs 228/2021 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: S. S., zast. JUDr.
Denisem Mitrovićem, advokátem se sídlem Mírové náměstí 274, Týniště nad Orlicí,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 27. 4. 2021, č. j. OAM-64/LE-BE01-ZA17-2020, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 2021,
č. j. 30 Az 4/2021-49,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce, státní příslušník Turecké republiky, přijel 24. 6. 2020 do ČR z Turecka ukrytý
v nákladovém prostoru kamionu. Následující den se dostavil do Zařízení pro zajištění cizinců
Bělá - Jezová, kde byl zajištěn Policií České republiky. Poté požádal o mezinárodní ochranu
s tím, že je Kurd a v zemi původu mu hrozí pronásledování. V roce 2019 se účastnil
demonstrace proti tureckému vedení svého domovského města, má strach ze zadržení
tureckými orgány, cítí se diskriminován a těžko hledá práci.
[2] Rozhodnutím označeným v záhlaví žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu
dle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobce napadl toto
rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové, který ji zamítl rozsudkem uvedeným
v záhlaví. Uvedl, že žalobce nebyl azylově relevantním způsobem pronásledován a jeho obavy
jsou v hypotetické rovině bez vazby na konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly jakoukoliv
hrozbu.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[3] Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Tvrdí, že krajský soud nesprávně posoudil
možnost udělení mezinárodní ochrany, protože mu v případě návratu do Turecka hrozí
nebezpečí pronásledování za uplatňování jeho politických práv a v minulosti již pronásledován
byl. Jako Kurd nenalezne účinnou ochranu proti pronásledování ani v jiné části země. Žalovaný
nedostatečně zjistil skutkový stav, jelikož vycházel ze zastaralých informací. Krajský soud
v rozporu se zákonem zamítl stěžovatelovy důkazní návrhy, respektive mu je neumožnil
označit, a nepoučil jej, že tak učinit má.
[4] Žalovaný se ztotožnil s rozsudkem krajského soudu a odkázal na své rozhodnutí a správní
spis.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud se nejprve dle §104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost
svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, odmítne
ji jako nepřijatelnou. Nepřijatelnost kasační soud podrobně vyložil v usnesení z 26. 4. 2006,
č. j. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem
„přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se může jednat v typových
případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně
řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek,
které jsou judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit
judikatorní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno
zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.
[6] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[7] Námitka týkající se pronásledování nezakládá přijatelnost kasační stížnosti. Kasační soud
se intenzitou jednání ze strany státních orgánů, která zakládá pronásledování, zabýval mimo jiné
v rozsudcích z 14. 6. 2012, č. j. 6 Azs 4/2012-67, a z 16. 5. 2013, č. j. 5 Azs 10/2012-68,
č. 2918/2013 Sb. NSS. Stěžovatel se účastnil jedné demonstrace, a ačkoli to tvrdí, za účast na ní
nebyl pronásledován. Pokud jde o obavu z pronásledování, tak její odůvodněností se Nejvyšší
správní soud ve své judikatuře již rovněž zabýval, například v rozsudcích z 16. 6. 2020,
č. j. 1 Azs 422/2019-41, nebo z 26. 7. 2018, č. j. 7 Azs 162/2018-47, kde uvedl, že se zkoumá
možnost budoucího pronásledování, přičemž se využívá standard přiměřené pravděpodobnosti,
což znamená, že možnost musí být reálná, nikoliv hypotetická. K (ojedinělé) účasti
na politickém shromáždění dále srov. např. rozsudky z 20. 4. 2004, č. j. 3 Azs 64/2004-58,
č. 642/2005 Sb. NSS., a z 27. 3. 2014, č. j. 7 Azs 35/2014-29. Na okraj soud poznamenává,
že není pravda, že se krajský soud nezabýval uplatňováním politických práv a jeho následky.
Naopak uvedl, že za jejich uplatnění nebyl stěžovatel azylově relevantním způsobem
pronásledován.
[8] Otázkou nedostatečně zjištěného skutkového stavu a zastaralých informací se Nejvyšší
správní soud zabýval opakovaně, například v rozsudcích ze 4. 2. 2009, č. j. 1 Azs 105/2008-81,
č. 1825/2009 Sb. NSS, nebo z 25. 4. 2019, č. j. 5 Azs 207/2017-36. Situací kurdské menšiny
po pokusu o státní převrat a po vpádu ozbrojených sil Turecka do severní Sýrie se kasační soud
již zabýval například v usnesení ze 7. 11. 2019, č. j. 2 Azs 75/2019-46. K námitce,
že krajský soud zamítl důkazní návrhy stěžovatele, resp. mu je neumožnil učinit, Nejvyšší
správní soud uvádí, že v žalobě ani jejím doplnění žádné návrhy přes znění §71 odst. 1 písm. e)
s. ř. s. nevznesl. Při jednání před krajským soudem byl zástupce stěžovatele (advokát)
výslovně dotázán, zda má důkazní návrhy, ale opět žádné neměl. Kasační soud se opomenutými
důkazy a dokazováním před soudem zabýval mimo jiné v rozsudcích z 1. 4. 2008,
č. j. 9 Azs 15/2008-108, nebo z 18. 6. 2019, č. j. 8 Azs 27/2019-52.
[9] V projednávané věci nebyl dán důvod pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání,
neboť kasační stížnost svým významem podstatně vlastní zájmy stěžovatele nepřesahuje.
IV. Závěr a náklady řízení
[10] Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou podle §104a s. ř. s.
[11] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s §60 odst. 1
větou první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto nemá právo
na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady v řízení o kasační stížnosti nevznikly.
Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. března 2022
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu