ECLI:CZ:NSS:2022:NAO.38.2022:60
sp. zn. Nao 38/2022 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Mgr. Libor Hlavsa, se sídlem
Klatovská třída 73/7a, Plzeň, proti žalované: předsedkyně Okresního soudu Plzeň – město,
se sídlem Nádražní 325/7, Plzeň, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,
v řízení o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Plzni ve věci vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 77 A 70/2021,
takto:
Soudci Krajského soudu v Plzni Mgr. Jaroslav Škopek, JUDr. Ondřej Szalonnás
a JUDr. Veronika Burianová ne j so u v y l o uč e ni z projednávání a rozhodnutí věci
vedené Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 77 A 70/2021.
Odůvodnění:
[1] Krajskému soudu v Plzni byla dne 31. 5. 2021 doručena žaloba, kterou se žalobce
domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalované, který měl spočívat v opatření žalované
ze dne 7. 5. 2021, Spr. 1118/2021. Tímto bylo založeno mimo jiné oprávnění předsedy senátu
vyloučit pro účastníky řízení při jednání soudu výjimku z povinnosti mít během soudního jednání
nasazenu ochranu dýchacích cest (nosu a úst).
[2] Před zahájením jednání Krajského soudu v Plzni konaného dne 16. 2. 2022 vznesl
žalobce námitku podjatosti soudců Krajského soudu v Plzni Mgr. Jaroslava Škopka,
JUDr. Ondřeje Szalonnáse a JUDr. Veroniky Burianové. Jako důvod uvedl, že požadavkem
předsedy senátu na nasazení ochrany nosu a úst po celou dobu jednání byl dán jasně najevo
postoj všech členů senátu k podstatě projednávané věci, neboť tou je právě žalobcův nesouhlas
s oprávněním předsedy senátu vyloučit během jednání výjimku z povinnosti nasazení ochrany
dýchacích cest během jednání. Podle žalobce je zřejmé, že členové senátu jsou zastánci toho,
že předseda senátu toto oprávnění má, a není zde tedy záruka nestranného rozhodování.
Nasazením respirátoru dojde ke zmaření účelu jednání a soudci ho svým postojem zachovat
nechtějí. Žalobci je tak bráněno v přístupu k soudu a je mu odepírána spravedlnost.
[3] K žalobcem vznesené námitce podjatosti soudci krajského soudu uvedení ve výroku
tohoto usnesení shodně uvedli, že se necítí být podjatými a k projednávané věci nemají žádný
poměr.
[4] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Rozhodování
o věci nestranným a nezávislým soudcem je jedním z pilířů práva na spravedlivý proces.
Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah
soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat
i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají
oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. K vyloučení soudce
může v zásadě dojít teprve tehdy, pokud je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům
nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené
povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález
Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, nebo usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003,
č. j. Nao 19/2003 - 16).
[6] Jde-li o důvody uvedené v první větě §8 odst. 1 s. ř. s., je třeba uvést, že poměr k věci
může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména
v případech, kdy by soudce mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech.
Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti.
Takové důvody zjevně dány nejsou a ani žalobce žádné takové okolnosti neuvádí.
[7] Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že podmínky pro vyloučení soudců 77. senátu správního úseku Krajského soudu v Plzni
v posuzované věci nejsou dány. Žalobcem tvrzený důvod podjatosti, tedy vyloučení výjimky
z povinnosti ochrany dýchacího ústrojí v průběhu soudního jednání, není způsobilý založit důvod
podjatosti ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s. V projednávané věci totiž žalobce námitkou podjatosti
fakticky cílil proti krizovému opatření předsedy Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 10. 2021,
Spr 2470/2021, a zde stanovenému oprávnění předsedy senátu vyloučit výjimku z povinnosti
nosit ochranu dýchacích cest v průběhu jednání. Takové stanovení podmínek průběhu ústního
jednání lze přitom považovat za postup soudu při jednání, který nemůže v souladu s §8 odst. 1
věty třetí s. ř. s. založit důvod k vyslovení podjatosti. Obdobně by žalobce mohl brojit
proti podobným opatřením technického rázu upravující průběh soudního jednání, jako
je například povinnost osob účastnících se soudního jednání mít sundánu pokrývku hlavy
atp. Navíc, jak připomněl zdejší soud již v usnesení ze dne 24. 5. 2021, č. j. Nao 103/2021 – 118,
které se také týkalo námitky podjatosti vznesené žalobcem, „[u]žití ochranných pomůcek dýchacích cest
je v době nepříznivé epidemické situace legitimní, odůvodnitelné a obecně akceptovatelné ve všech oblastech sociální
interakce, v řadě případů je vyžadováno i dosud platnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví (fakt, že tato
opatření jsou aktuálně podrobována soudnímu přezkumu, na tom ničeho nemění).“ Lze tedy uzavřít,
že námitka žalobce neobsahuje žádné skutečnosti, které by bylo možno podřadit pod důvody
podjatosti a ani z vyjádření shora jmenovaných soudců krajského soudu neplyne nic, z čeho
by bylo možno pochybovat o jejich nepodjatosti; tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze soudního
spisu.
[8] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů žalobcem namítanou podjatost
ve výroku uvedených soudců neshledal, a proto rozhodl tak, že nejsou z projednávání
a rozhodování této věci vyloučeni.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. března 2022
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu