ECLI:CZ:NSS:2022:NAO.99.2022:53
sp. zn. Nao 99/2022 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: V. V., zast. L. V.,
proti žalovaným: a) Česká národní banka, Na Příkopě 864/28, Praha 1, b) Český
telekomunikační úřad, Sokolovská 58/219, Praha 9, o žalobě proti nečinnosti správního
orgánu a nezákonnému zásahu správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2022, čj. 3 A 3/2022 - 21, o námitce
podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu Mgr. Ondřeje Mrákoty, prof. JUDr. Zdeňka
Kühna, Ph.D., LL.M., S.J.D. a doc. JUDr. Pavla Molka, Ph.D.,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu Mgr. Ondřej Mrákota, prof. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D.,
LL.M., S.J.D. a doc. JUDr. Pavel Molek, Ph.D. n e j s ou vyloučeni z projednávání
a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 10 As 121/2022.
Odůvodnění:
[1] V řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 10 As 121/2022 žalobce
(dále jen „stěžovatel“) v podání ze dne 14. 6. 2022 namítl podjatost soudců Mgr. Ondřeje
Mrákoty, prof. JUDr. Zdeňka Kühna, Ph.D., LL.M., S.J.D. a doc. JUDr. Pavla Molka, Ph.D.
s odůvodněním, že senát ve složení uvedených soudců v usnesení č. j. 10 As 121/2022 - 39
dospěl k závěru, že kasační stížnost nemůže být zjevně úspěšná a vyzval stěžovatele k zaplacení
soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti. Tímto postupem podle stěžovatelova mínění dal
uvedený senát najevo, že se Nejvyšší správní soud chce jako „státní instituce pouze obohatit na úkor
žalobce, z politických důvodů hodlá odmítnout podanou kasační stížnost a nadále pokračovat v politické
perzekuci.“
[2] K uvedené námitce se vyjádřili výše označení soudci, jimž byla věc podle rozvrhu práce
Nejvyššího správního soudu přidělena k projednání a rozhodnutí tak, že stěžovatele znají pouze
ze své úřední činnosti a nemají žádný poměr k věci ani k účastníkům řízení.
[3] Záruka rozhodování věci nezávislými a nestrannými soudci patří mezi součásti práva
na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1
Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a nestrannost soudce je rovněž jedním
z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a důvěry občanů v právo a právní stát
podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.
[4] Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah
soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení,
jejich zástupcům). Kategorii nestrannosti je však třeba vnímat i v rovině objektivní. Za objektivní
nelze považovat to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi
řízení), ale to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním
pochybnostem o tom, že soudce má k věci nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků
řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodovat o této otázce se však musí
na základě hlediska objektivního (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004,
sp. zn. I. ÚS 370/04).
[5] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým
je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný;
vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci je tudíž možné jen z opravdu
závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě
a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003,
č. j. Nao 19/2003 - 16). Soudní řád správní proto také v §8 odst. 5 vyžaduje, aby námitka
podjatosti byla odůvodněna a aby byly uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost
dovozována.
[7] V projednávané věci stěžovatel namítá, že podjatost spatřuje ve způsobu rozhodování
senátu, tedy v tom, že z důvodu zjevné bezúspěšnosti kasační stížnosti nevyhověl stěžovatelově
návrhu na osvobození od soudních poplatků a současně jej vyzval k zaplacení soudního poplatku
za řízení o kasační stížnosti. Ze stěžovatelovy námitky je tudíž zjevné, že nesouhlasí s tím,
jak senát rozhodl o jeho návrhu (na osvobození od soudních poplatků) a jak posupoval v řízení
o jeho kasační stížnosti.
[8] Nejvyšší správní soud však musí zdůraznit, že z výše citovaného §8 odst. 1 s. ř. s.
vyplývá, že okolnosti, které spočívají v postupu soudce (senátu) v řízení o projednávané věci
nebo i v jeho rozhodování v jiných věcech, nejsou (samy o sobě) důvodem k jeho vyloučení.
Lze doplnit, že rozhodováním v předchozím řízení je podle tohoto ustanovení třeba rozumět
podíl soudce na rozhodování stejné věci u nižšího stupně, nikoliv jiné soudní věci, i když se týká
stejných účastníků řízení (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003,
č. j. Nao 2/2003 - 18). O takový případ rozhodování se však v nynější věci ani nejedná.
[9] Tudíž stěžovatelovo tvrzení o podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu
Mgr. Ondřeje Mrákoty, prof. JUDr. Zdeňka Kühna, Ph.D., LL.M., S.J.D. a doc. JUDr. Pavla
Molka, Ph.D. pro jejich postup v řízení (spočívající v nepřiznání osvobození od soudních
poplatků a ve výzvě k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti) nemůže založit
důvody pro pochybnosti o jejich nepodjatosti. Z obsahu podání, jímž stěžovatel námitku
podjatosti uvedených soudců uplatnil, nelze dovodit konkrétní vztah uvedených soudců
k projednávané věci či účastníkům řízení.
[10] S ohledem na výše uvedené skutečnosti tudíž dospěl čtvrtý senát Nejvyššího správního
soudu k závěru, že v posuzovaném případě nejsou naplněny podmínky pro to, aby výše
jmenovaní soudci byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 10 As 121/2022. Z uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto
usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 14. července 2022
Mgr. Petra Weissová v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Petra Kopáčková