ECLI:CZ:US:1998:3.US.263.98
sp. zn. III. ÚS 263/98
Usnesení
III. ÚS 263/98-10
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 20. října 1998 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti P.K., zastoupeného advokátkou JUDr. I.B., proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 5 To 246/97, ze dne 19. února 1998, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 4 T 116/96, ze dne 12. listopadu 1997, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, který Ústavní soud obdržel 8. června 1998, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 4 T 116/96, ze dne 12. listopadu 1997, a usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 5 To 246/97, ze dne 19. února 1998. Uvedl, že se označenými rozhodnutími cítí dotčen na právech, zaručených Ústavou České republiky a zakotvených v čl. 8 Listiny základních práv a svobod, když podle jeho přesvědčení Obvodní soud pro Prahu 1 poté, co byl jeho původní rozsudek zrušen, v doplněném dokazování nevyvrátil pochybnosti odvolacího soudu a opětovně oba obžalované uznal vinnými. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 1998 je plné frází a prázdných formulací a jeho rozhodnutí považuje za nepřípustné, poněvadž na základě nezměněného skutkového zjištění vydal protichůdné rozhodnutí. Poukázal dále na to, že mu v odvolacím řízení nebyla udělena možnost k poslednímu slovu, členka senátu pak svým dotazem po vyslovení konečného návrhu a stanoviska vznesla na něj, jako na obviněného, dotaz, jímž ještě před poradou senátu naznačila své stanovisko.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
III. ÚS 263/98-11
Ústavní soud přezkoumal obsah spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 4 T 116/96 a v napadených rozhodnutích neshledal porušení práv stěžovatele, jichž se v návrhu dovolává. Z rozsudku soudu 1. stupně ze dne 12. listopadu 1997, kterým byl stěžovatel uznán vinným trestným činem podle §234 odst. 1 tr. zákona, jakož i usnesení odvolacího soudu, zamítající jeho odvolání, vyplývá, že se soudy vypořádaly se všemi námitkami obžalovaných a v odůvodnění svých rozhodnutí uvedly, o které důkazy svá skutková zjištění opřely a jakými úvahami se řídily při hodnocení provedených důkazů. Je třeba uvést, že ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy, a proto také nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod (čl. 83 Ústavy ČR). Z ústavního principu nezávislosti soudů (čl. 82 Ústavy ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená mj. v §2 odst. 6 tr. řádu. Pokud soudy respektují zásady, obsažené v tomto ustanovení, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 23/93, III. ÚS 216/95 a další).
Pokud jde o tvrzení, podle něhož nebyla dána stěžovateli možnost závěrečného vyjádření, z protokolu o veřejném zasedání Městského soudu v Praze ze dne 19. února 1998 vyplývá, že to byl on, kdo měl poslední slovo - protokol neobsahuje zápis o otázce, která, jak uvádí stěžovatel, mu měla být ještě členem senátu položena.
S ohledem na výše uvedené byl návrh, jako zjevně neopodstatněný, ve smyslu §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 20. října 1998
JUDr. Vladimír Jurka
předseda senátu