infUsBrne,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 11.03.1998, sp. zn. III. ÚS 478/97 [ usnesení / HOLLÄNDER / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:1998:3.US.478.97

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:1998:3.US.478.97
sp. zn. III. ÚS 478/97 Usnesení III. ÚS 478/97-16 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENI Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky M.J., zastoupené advokátkou JUDr. I.H., o stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka Olomouc sp. zn. 12 Co 578/97, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Stížností, podanou ve lhůtě stanovené §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., se stěžovatelka domáhala přezkoumání postupu soudů, které jednaly a rozhodly o úpravě výchovy a výživy nezletilých dětí. Soudy vycházely ze znaleckého posudku o jejím zdravotním stavu, vypracovaného 14. července 1996, tedy rok před rozhodnutím, ve věci nebyla vyslechnuta nezletilá K. a přesto jí bylo odňato právo pečovat o své děti. Proto se cítí dotčena na svých právech, zakotvených v čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Z uvedených důvodů navrhla, aby byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci sp. zn. 12 Co 578/97, ze dne 9. října 1997, zrušen. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci ve svém vyjádření uvedl, že podle §120 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodne, které z navrhovaných a označených důkazů provede, stejně pak je na odvolacím soudu, zda dokazování v odvolacím řízení doplní. Poněvadž v řízení nebyl zpochybňován zdravotní stav stěžovatelky, zjištěný a popsaný v lékařských zprávách a zejména ve znaleckém posudku, vycházel soud z důkazů, hodnocených v souladu s §132 a 211 o. s. ř. K výslechu nezletilé K. nepřistoupil s ohledem na vyšetření znalcem, který konstatoval mj. labilitu jejích citových a afektivních projevů. Dále soud odkázal na odůvodnění rozsudku a navrhl, aby byla stížnost jako nedůvodná zamítnuta. III. ÚS 478/97-17 Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb.]. Z obsahu spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. Nc 28/95 nebylo zjištěno, že by se obecné soudy dostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, když po provedeném řízení ve věci péče o nezletilé děti navrhovatelky a J.J. rozhodly. Obsáhlé dokazování soudu I. stupně bylo v odvolacím řízení doplněno opětovným výslechem účastníků, rozhodnutí soudu vychází ze zjištěného skutkového stavu - z důkazů, hodnocených ve smyslu s §132 obč. soudního řádu. Zde je třeba uvést, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, pokud tyto postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod. Z ústavního principu nezávislosti soudů (čl. 82 Ústavy) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v §132 obč. soudního řádu. Jestliže obecné soudy respektují kautely, dané tímto ustanovením, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 23/93, III. ÚS 216/95 a další). Neobstojí ani tvrzení stěžovatelky, že soud rozhodnutím o svěření nezletilých dětí do výchovy druhému z rodičů porušil čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. Podle §50 zákona o rodině, nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu, upraví soud i bez návrhu jejich práva a povinnosti, zejména rozhodne, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. S ohledem na výše uvedené a na znění §43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb. byl návrh, jako zjevně neopodstatněný, odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně 11. března 1998 JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:1998:3.US.478.97
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 478/97
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 11. 3. 1998
Datum vyhlášení  
Datum podání 18. 12. 1997
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Holländer Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - §43/2/a)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 94/1963 Sb., čl.
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
Věcný rejstřík znalecký posudek
důkaz
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-478-97
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 30407
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-30