ECLI:CZ:US:1999:3.US.326.99
sp. zn. III. ÚS 326/99
Usnesení
III. ÚS 326/99
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele Ing. H. T., zastoupeného JUDr. O. K., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. dubna 1999, č. j. 25 Co 656/98-37, a Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. května 1998, č. j. 5 C 82/97-22, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou k doručení 1. července 1999, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. dubna 1999, č. j. 25 Co 656/98-37, a Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. května 1998, č. j. 5 C 82/97-22. Uvedl, že v označených rozhodnutích spatřuje porušení svých základních práv, zaručených čl. 36 odst. l a 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, když soudy v průběhu řízení nepřipustily důkaz účetnictvím žalobce a provedené důkazy mylně hodnotily. Vyslovil nesouhlas se stanoviskem Krajského soudu v Hradci Králové, podle něhož soud nemůže hodnotit rozhodnutí Finančního úřadu v Náchodě o vyměření dluhu na DPH, proto je nucen z rozhodnutí vycházet a nezpochybňovat je. Podle jeho přesvědčení vady řízení, spočívající v porušení procesních předpisů, vedly k porušení principu spravedlivého soudního řízení, které neprobíhalo stanoveným postupem při respektování platného občanského soudního řádu a Listiny základních práv a svobod. Dále poukázal na to, že se u Krajského soudu v Hradci Králové domáhal vyslovení přípustnosti dovolání, návrhu vyhověno nebylo.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje [§72 odst. 1 písm. a), §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu ústavní stížnosti a spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 5 C 82/97 bylo zjištěno, že v řízení o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 5 C 82/97-22 Krajský soud v Hradci Králové zamítl návrh stěžovatele na připuštění dovolání proti jeho rozsudku. Ten ve svém návrhu netvrdí, že by v souladu s §239 odst. 2 občanského soudního řádu podal dovolání, Ústavnímu soudu ani listinu osvědčující takové podání nepředložil, ústavní stížnost směřuje proti rozsudkům soudů I. a II. stupně.
Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatel nevyužil svého práva podat proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové dovolání, které je dle §239 odst. 2 občanského soudního řádu přípustné, nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, a tak navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje (§75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovisko Ústavního soudu ve věci III. ÚS 87/99).
Z těchto důvodů soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v souladu s §43 odst. l písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 12. října 1999