ECLI:CZ:US:2002:3.US.705.01
sp. zn. III. ÚS 705/01
Usnesení
III. ÚS 705/01
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky L. H., zastoupené Mgr. A. D., advokátem, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. října 2001, sp. zn. 20 Cdo 470/2001, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. března 2000, sp. zn. 47 Co 129/2000, a usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 25. ledna 2000, sp. zn. 5 C 34/97, mimo ústní jednání dne 28. března 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, svěřenou k poštovní přepravě Ústavnímu soudu dne
12. března 2002, napadla stěžovatelka, ve své věci o povolení obnovy řízení, pravomocné usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. března 2000 (47 Co 129/2000-131) a spolu s ním též jemu předcházející rozhodnutí obecného soudu I. stupně (Okresního soudu v Kroměříži ze dne 25. ledna 2000 - 5 C 34/97-44), a tvrdila, aniž by svá tvrzení blíže zdůvodnila, že jmenované obecné soudy svými rozhodnutími porušily její "právo vlastnit majetek"; stěžovatelka proto navrhla, aby Ústavní soud obě rozhodnutí obecných soudů, jak vpředu jsou označena, svým nálezem zrušil.
Ústavní stížnost je nedůvodná.
Ústavní stížnost lze za splnění dalších podmínek podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, přičemž běh takto stanovené lhůty počíná dnem doručení.
Podle ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu takovým rozhodnutím je rozhodnutí odvolacího soudu, a to bez ohledu na to, že bylo napadeno (neúspěšně) dovoláním, které běh lhůty k podání ústavní stížnosti nestaví, stejně jako její počátek nelze vztáhnout ke dni doručení rozhodnutí dovolacího soudu.
Jestliže stěžovatelka podala dne 8. prosince 2001 (formálně vadnou) ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu, které vešlo do právní moci dnem 31. května 2000, je zřejmé, že se tak stalo po lhůtě stanovené zákonem, a proto takto podaná ústavní stížnost byla posouzena jako opožděná, a o ní jako o takové bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů], jak ze znělky tohoto usnesení je zřejmé.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 28. března 2002
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. J., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. října 2001, sp. zn. 20 Cdo 470/2001, mimo ústní jednání dne 28. března 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Formálně vadným podáním, označeným jako "ústavní stížnost", zamýšlel stěžovatel vyvolat řízení před Ústavním soudem o ústavní stížnosti.
Formální vady obsažené v jeho podání byly mu vytknuty přípisem Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2002, a současně s přiměřeným poučením byla mu k odstranění těchto vad určena lhůta v trvání 30 dnů.
Podle doručenky byl přípis Ústavního soudu stěžovateli doručen dne 30. 1. 2002, a protože do dnešního dne formální vady stěžovatelova podání nebyly odstraněny, bylo o jeho podání, jakoby o ústavní stížnosti, rozhodnuto odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 28. března 2002