ECLI:CZ:US:2003:1.US.292.03
sp. zn. I. ÚS 292/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů D. K. a J. K., zastoupených JUDr. K. V. - S., advokátkou, proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 21. 11. 2002, čj. 7 C 1501/2001 - 74, a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2003, čj. 28 Co 91/2003 - 95, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
D. K. a J. K. (dále jen "stěžovatelé") se svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 26. 5. 2003, domáhali zrušení v záhlaví uvedených rozsudků.
Ústavní soud, předtím než se začal zabývat opodstatněností ústavní stížnosti, nejprve přezkoumal, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady k projednání, tj. zabýval se přípustností návrhu. Sdělením ze dne 25. 11. 2003 Okresní soud Praha - západ oznámil, že spis byl již dne 10. září 2003 zaslán Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o dovolání. Podle sdělení Nejvyššího soudu ČR je dovolání vedeno pod sp. zn. 26 Cdo 1916/2003 a nebylo o něm dosud rozhodnuto.
K základním principům, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří zásada subsidiarity. K tomuto principu se Ústavní soud podrobněji vyslovil mj. v nálezu sp. zn. III. ÚS 117/2000 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 19, C. H. Beck, Praha 2001, str. 79. Podle principu subsidiarity je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje [§75 odst. 1 ve spojení s §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Ve sdělení publikovaném pod č. 32/2003 Sb. konstatoval Ústavní soud, že v případě podání mimořádného opravného prostředku bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Protože stěžovatelé podali mimořádný opravný prostředek - dovolání, je jejich návrh ústavní stížnosti nepřípustný. V případě, že i po rozhodnutí dovolacího soudu budou stěžovatelé toho názoru, že došlo k zásahu do jejich ústavně zaručených základních práv a svobod, mají možnost obrátit se s ústavní stížností na Ústavní soud. Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti začne běžet dnem doručení rozhodnutí o dovolání bez ohledu na způsob, jakým o něm bylo rozhodnuto. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí, tj. k rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2003, čj. 28 Co 91/2003 -95.
Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh nepřípustný [ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. prosince 2003
JUDr. František Duchoň
soudce Ústavního soudu