ECLI:CZ:US:2003:1.US.466.03
sp. zn. I. ÚS 466/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti B. J., zastoupené JUDr. J. Š., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 5. 2003, čj. 26 Co 56/2003 - 93, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
B. J. (dále jen "stěžovatelka") se svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 1. 9. 2003, domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku.
Ústavní soud, předtím než se začal zabývat opodstatněností ústavní stížnosti, nejprve zkoumal, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady k jeho projednání, mj. se zabýval přípustností návrhu. V přípise ze dne 1. 10. 2003 uvedl Okresní soud v Trutnově, že stěžovatelka podala dovolání. Tato skutečnost byla zjištěna také ze spisu sp. zn. 9 C 44/2001 prvostupňového soudu, ze kterého též vyplývá, že dovolání dosud Nejvyššímu soudu ČR nebylo postoupeno.
K základním principům, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří zásada subsidiarity. K tomuto principu se Ústavní soud podrobněji vyslovil mj. v nálezu sp. zn. III. ÚS 117/2000 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 19, C. H. Beck, Praha 2001, str. 79. Podle principu subsidiarity je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje [§75 odst. 1, ve spojení s §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Ve sdělení publikovaném pod č. 32/2003 Sb. konstatoval Ústavní soud, že v případě podání mimořádného opravného prostředku bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Protože stěžovatelka podala mimořádný opravný prostředek - dovolání, je její návrh nepřípustný. V případě, že i po rozhodnutí dovolacího soudu bude stěžovatelka toho názoru, že došlo k zásahu do jejích ústavně zaručených základních práv a svobod, má možnost se obrátit s ústavní stížností na Ústavní soud. Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti začne běžet dnem doručení rozhodnutí o dovolání bez ohledu na způsob, jakým o něm bylo rozhodnuto. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí.
Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh nepřípustný [ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. listopadu 2003
JUDr. František Duchoň
soudce Ústavního soudu