ECLI:CZ:US:2003:2.US.598.01
sp. zn. II. ÚS 598/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 15. dubna 2003 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci stěžovatelky JUDr. J. S., advokátky, správkyně konkursní podstaty úpadce Ing. M. T., o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 15. 8. 2001, č.j. 3194/01/FŘ/170, a proti platebnímu výměru Finančního úřadu Brno I, č. 1/2001-APK, ze dne 13. 2. 2001, č.j. 25086/01/288960/624, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 12. 10. 2001 doručena ústavní stížnost, ve které stěžovatelka žádá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, když tvrdí, že jimi byly porušeny ust. čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatelka uvádí, že občanský soudní řád sice připouští podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, avšak je přesvědčena, že stížnost podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Stěžovatelka dopisem ze dne 16.9. 2002 Ústavnímu soudu sdělila, že rozhodnutí finančního ředitelství [3194/01/FŘ/170 ze dne 15. 8. 2001] napadla správní žalobou u Krajského soudu v Brně, jejíž kopii přiložila. Dále sdělila, že úpadce dne 2. 7. 2002 zemřel, když tuto skutečnost doložila kopií úmrtního listu. Ústavní soud ověřil, že Krajský soud v Brně, u kterého je věc vedena pod sp.zn. 29 Ca 444/2001, o žalobě dosud nerozhodl.
Soudce zpravodaj nejprve zjišťoval, zda je návrh ústavní stížnosti způsobilý věcného projednání Ústavním soudem [§42 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon")]. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§72 odst. 1 písm. a) zákona]. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak [§43 odst. 1 písm. e) zákona].
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§75 odst. 1 zákona]. Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo [§75 odst. 2 písm. a) zákona].
Se zřetelem nejen na dikci citovaného ustanovení, nýbrž - a to především - i na ústavní postavení a funkci Ústavního soudu, lze učinit závěr, že postup podle uvedeného ustanovení je možný pouze tehdy, jestliže stěžovatel nevyužije všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, a v důsledku toho se napadené rozhodnutí stane rozhodnutím "konečným". Je však vyloučeno postupovat podle tohoto ustanovení tehdy, jestliže stěžovatel vedle ústavní stížnosti podá k ochraně svého práva i jiný přípustný procesní prostředek, o němž dosud není rozhodnuto [srov. usnesení ze dne 5. 9. 2001. sp. zn. I. ÚS 339/01 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení, svazek č. 23, usnesení. č. 33, Praha, 2001, s. 383, nebo Šimíček, V.: Ústavní stížnost, Linde, Praha, 2001, s. 130]. Stěžovatelka podala ve stejné věci ústavní stížnost a následně i správní žalobu a zjevně se domáhá postupu podle ust. §75 odst. 2 písm. a) zákona. Je však vyloučeno postupovat podle tohoto ustanovení tehdy, jestliže stěžovatel vedle ústavní stížnosti uplatní při ochraně svého práva i jiný přípustný procesní prostředek, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Návrh ústavní stížnosti je tedy nepřípustný.
Stěžovatelka podala ústavní stížnost sama, ačkoli měla být zastoupena advokátem. Protože doručený návrh je nepřípustný, tedy není způsobilý věcného projednání, bylo nadbytečné vyzývat stěžovatelku k odstranění jeho vad. Ze stejného důvodu ztratila relevanci i skutečnost, že úpadce v průběhu řízení zemřel.
Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§43 odst. 1 písm. e) zákona].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné [§43 odst. 3 zákona].
Vojtěch Cepl
soudce zpravodaj
V Brně dne 15. dubna 2003