ECLI:CZ:US:2003:2.US.96.03
sp. zn. II. ÚS 96/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu navrhovatele Ing. V. S., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. října 2002, sp. zn. 21 Cdo 783/2002, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. října 2000, sp. zn. 12 Co 872/99, a usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. prosince 2000, sp. zn. 11C 1496/96, mimo ústní jednání dne 15. dubna 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Vojtěchem Ceplem, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel podáním ze dne 10. února 2003, doručeným Ústavnímu soudu dne 11. února 2003, brojil proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. října 2002 (21 Cdo 783/2002-170), usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. října 2000 (12 Co 872/99-118) a usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. prosince 2000 (11C 1496/96-123), kterými nebylo vyhověno jeho žalobě o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru dle ustanovení §53 odst. 1 písm. b) zák. práce obchodní společností N., a.s., v likvidaci.
Stěžovatel tvrdil, že jmenované obecné soudy svými rozhodnutími porušily jeho ústavně zaručená práva [čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 26 odst. 3, čl. 36 odst.1 a 2, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")]. Napadená rozhodnutí nevycházela z řádně zjištěných důkazů a řízení před obecnými soudy trpěla značnými průtahy a formálními vadami (soud nesplnil poučovací povinnost, stěžovatel neměl možnost vyjádřit se k osobě soudce, rozhodoval vyloučený soudce, nesprávné označení účastníků atd.). Stěžovatel dále zpochybnil právoplatnost jmenování soudců odvolacího, dovolacího i Ústavního soudu, dále napadl neústavnost právní úpravy ustanovení občanského soudního řádu o dovolání i ustanovení §30 odst. 1 zák. čís. 182/1993 Sb. Stěžovatel Ústavnímu soudu navrhl zrušení rozhodnutí napadených ústavní stížností, jak jsou vpředu označena.
Protože šlo o podání nesplňující formální podmínky ústavní stížnosti předepsané zákonem [§30 odst. 1 a §72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákona"], byly stěžovateli jeho formální vady vytknuty a současně mu byla stanovena 30ti denní lhůta k jejich odstranění.
Výzva Ústavního soudu, jak je o ní zmínka, byla stěžovateli doručena dne
5. března 2003, a protože do dnešního dne na ni vůbec nereagoval a vytknuté vady neodstranil, nezbylo než ve věci rozhodnout odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. a) zákona].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 15. dubna 2003
Vojtěch Cepl
soudce zpravodaj