ECLI:CZ:US:2004:2.US.250.04
sp. zn. II. ÚS 250/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Jiřího Balíka a JUDr. Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti společnosti A. P., a.s, zastoupeného JUDr. J. M., proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - průtahům v řízení, vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. 18K 28/98, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst.2 Listiny základních práv a svobod, domáhá, aby Ústavní soud Krajskému soudu v Ústí nad Labem zakázal dále zasahovat do práv stěžovatele a uložil mu nadále nepokračovat v průtazích ve věci, vedené u u tohoto soudu pod sp.zn. 18 K 28/98.
V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že dne 26. 2. 1998 podal jako věřitel s vymahatelnou pohledávkou, spolu s ostatními věřiteli Krajskému soudu v Ústí nad Labem návrh na prohlášení konkurzu na dlužníka B. T., a.s. O tomto návrhu soud rozhodl dne 18.8.1998. Na základě odvolání dlužníka bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena krajskému soudu k dalšímu rozhodnutí. Následné rozhodnutí, vydané dne 26. 6. 2000, bylo Vrchním soudem v Praze opět zrušeno a věc znovu vrácena k dalšímu řízení. K návrhu stěžovatele pak Vrchní soud v Praze dne 25. 9. 2003 rozhodl o delegaci řízení k Městskému soudu v Praze. Dle zjištění stěžovatele Městský soud v Praze postoupený spis Krajskému soudu v Ústí nad Labem vrátil, neboť usnesení o delegaci nebylo doručeno všem účastníkům řízení. Protože usnesení o delegaci nenabylo právní moci, je příslušným pro rozhodnutí ve věci Krajský soud v Ústí nad Labem a je na něm, aby podnikl další kroky. Proti nečinnosti soudu se stěžovatel opakovaně bránil stížnostmi, které, přestože byly vyhodnoceny jako odůvodněné, k odstranění průtahů nevedly.
Soudkyně krajského soudu ve vyjádření k ústavní stížnosti uvedla, že na délku řízení měla vliv přetíženost soudu a obsáhlost spisu. Při doručování rozhodnutí Vrchního soudu v Praze skutečně došlo k obeslání přímo účastníků řízení, aniž bylo zohledněno, že jsou zastoupeni právními zástupci. K prodlevám a chybám v obesílání došlo i v důsledku změny administrativního aparátu. Spis je v současné době, tj. od 22. 4. 2004, u Městského soudu v Praze.
Poté, co Ústavní soud přezkoumal tvrzení obsažená v ústavní stížnosti a ve vyjádření k ústavní stížnosti, dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.
Ústavní soud konstatuje, že z údajů uvedených v ústavní stížnosti, které byly ve vyjádření soudu v podstatě potvrzeny, je patrné, že v projednávané věci k průtahům řízení ohledně návrhu stěžovatele, podaného k soudu 22. 6. 1998, docházelo, a to zejména z důvodů nedůsledného postupu soudu v souvislosti se zasíláním rozhodnutí o delegaci věci k Městskému soudu v Praze účastníkům řízení a předáním spisu tomuto soudu.
Z ustálené judikatury Ústavního soudu přitom vyplývá, že je povinností státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví, zakotvené v Listině základních práv a svobod (čl. 38 odst. 2, dle kterého má každý právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, tedy v přiměřené lhůtě) a Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (čl. 6 odst.1, který zakotvuje právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem), byly respektovány, přičemž případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži občanů, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době (srov. např. sp. zn. IV. ÚS 55/94 Ústavní soud: Sbírka nálezů a rozhodnutí, sv. 2, str. 39, sp.zn. IV. ÚS 466/97, Ústavní soud : Sbírka nálezů a rozhodnutí, sv. 10, n. 38).
V projednávané věci Ústavní soud ověřil, že spis Krajského soudu v Ústí nad Labem sp.zn. 18K 28/98, týkající se řízení napadeného ústavní stížností, již byl dne 26. 4. 2004 postoupen Městskému soudu v Praze a je nadále veden u tohoto soudu pod sp.zn. 96 K 16/2004. Ve věci bylo po postoupení spisu učiněno 27 výzev směřujících vůči navrhovatelům, dlužníkům a věřitelům (včetně společnosti A. P., a.s.). V současnosti soud eviduje navrácené doručenky od těchto písemností. Ve věci bude nadále jednáno, přičemž další postup soudu je odvislý od reakcí zúčastněných na zaslané výzvy.
Za této situace důvod pro vydání nálezu, kterým by Krajskému soudu v Ústí nad Labem bylo zakázáno dále pokračovat v průtazích v řízení tím, že zůstane i nadále nečinný, odpadl, což ve svých důsledcích vede k tomu, že se návrh stěžovatele stal zjevně neopodstatněným, a to přestože v průběhu řízení k průtahům došlo. To však již zpětně Ústavní soud napravit nemůže, neboť zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mu neumožňuje napravit v současné době již neexistující pochybení obecného soudu.
Vzhledem k tomu, že Městský soud v Praze, kterému byla projednávaná věc na základě pravomocného rozhodnutí. Vrchního soudu v Praze delegována, ve věci začal neprodleně jednat, Ústavní soud má za to, že v neodůvodněných průtazích již není pokračováno.
Pro úplnost Ústavní soud doplňuje, že povinností obecných soudů, přes odmítnutí ústavní stížnosti, zůstává dbát na to, aby nebyla znovu event. nečinností soudů navozena situace vedoucí k porušení práva stěžovatele na projednání věci bez zbytečných průtahů v přiměřené lhůtě. Pokud by v dalším průběhu řízení k nedůvodným průtahům došlo, nadále zůstává stěžovateli možnost využít všech procesních prostředků k obraně svého práva, a to včetně další ústavní stížnosti.
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků odmítnout, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. července 2004
JUDr. Dagmar Lastovecká
předsedkyně senátu