ECLI:CZ:US:2004:3.US.36.04
sp. zn. III. ÚS 36/04
Usnesení
III. ÚS 36/04
Ústavní soud rozhodl dne 31. března 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele E. T., spol. s r. o., zastoupeného JUDr. Ing. V. L.advokátem o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. září 2003 č. j. 29 Odo 969/2002-78, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. srpna 2002 č. j. 5 Co 1775/2002-54 a Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 20. března 2002 č. j. 7 C 4/2002-32 takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 90 a 95 Ústavy. Vyslovil přesvědčení, že rozhodnutím soudu o zamítnutí žaloby, jíž se domáhal zaplacení částky 270.000,- Kč s přísl., nebyl dodržel zákonem stanovený postup, žaloba nebyla řádně projednána a posouzena a nebyla respektována ustanovení občanského soudního řádu, konkrétně §315 odst. 2.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu ústavní stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se navrhovatelka dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud odmítl dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. srpna 2002 č. j. 5 Co 1775/2002-54, když důvodně shledal jeho nepřípustnost. Stěžovatel sám konečně proti citovanému rozhodnutí dovolacího soudu ničeho konkrétního nenamítá. Krajský soud v Českých Budějovicích přezkoumal důvodnost odvolání proti rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 270.000,- Kč s přísl., a rozsudek soudu I. stupně opodstatněně potvrdil, když shledal správnost zjištění, že přikázáním pohledávky ve výši 270.000,- Kč žalobci cestou výkonu rozhodnutí, nařízeného proti R. A. pravomocně dnem 6. září 2001, kterou měl tento povinný za žalovaným, tj. firmou S. D. V. s. r. o., nelze odůvodnit žalobu a této vyhovět, jestliže na původního dlužníka žalobce (a původního věřitele žalovaného) byl prohlášen konkurz s účinky, jež nastaly 22. srpna 2001 [§6 odst. 1, 2, §14 odst. 1 písm. c) zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů]. V dalším lze na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. března 2004