ECLI:CZ:US:2005:2.US.600.04
sp. zn. II. ÚS 600/04
Usnesení
II.ÚS 600/04
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky obchodní společnosti Moravskoslezské dřevařské závody, Šumperk, a.s., se sídlem Hlavní třída 5, Šumperk, jíž se domáhá, aby Ústavní soud vydal nález, jímž Okresnímu soudu ve Vsetíně uloží, aby dále ve věci, sp. zn. 7 C 339/92, nejednal se soudem ustanoveným opatrovníkem stěžovatelky JUDr. Jiřím Drápalem, advokátem ve Vsetíně, Horní náměstí 12 (návrh I.) a aby v řízení, vedeném pod sp. zn. 7 C 339/92, přijal plnou moc stěžovatelky, udělenou dne 31. 3. 2004 zmocněnci JUDr. Petru Dítětovi, advokátovi se sídlem Ostružnická 5, Olomouc (návrh II.), takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 19. 10. 2004 stěžovatelka brojí proti postupu Okresního soudu ve Vsetíně v řízení, vedeném pod sp. zn. 7 C 339/92. Tvrdí, že jím jsou dotčena její ústavně zaručená práva garantovaná čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a navrhuje, aby Ústavní soud učinil v záhlaví specifikovaná opatření, která porušení v rovině ústavnosti podle jejího názoru napraví.
Z vyžádaného spisu Okresního soudu ve Vsetíně, sp. zn. 7 C 339/92, který byl k výzvě ze dne 4. 11. 2004 Ústavnímu soudu doručen dne 14. 12. 2004, bylo zjištěno následující:
D. K. a J. K., k nimž v průběhu řízení přistoupil J. K. (dále jen "žalobci"), se žalobou proti stěžovatelce (na jejíž stranu následně přistoupili Fond národního majetku ČR a E. S.) domáhali vydání rozsáhlého souboru nemovitostí podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2002, sp. zn. 20 K 35/2001, byl na majetek stěžovatelky prohlášen konkurz. Správce konkurzní podstaty, Ing. A. P., přípisem ze dne 22. 4. 2003 sdělil, že nemovitosti, které jsou předmětem probíhajícího restitučního sporu, byly z konkurzní podstaty ve smyslu ustanovení §68 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o konkurzu a vyrovnání"), vyloučeny a budou do ní případně zařazeny s ohledem na výsledek restitučního sporu (č.l. 434 spisu). Soud v restitučním řízení nadále pokračoval se stěžovatelkou coby žalovanou. Z výpisu z obchodního rejstříku dovodil, že osobou oprávněnou za stěžovatelku jednat je předseda představenstva stěžovatelky, tedy Ing. J. Š. [plnou moc, kterou stěžovatelka dříve udělila JUDr. K., soud považoval za zaniklou prohlášením konkurzu dle §14 odst. 1 písm. h) zákona o konkurzu a vyrovnání]. Konkurzní soud k dotazu okresního soudu sdělil, že soudní písemnosti, zaslané Ing. Š. na adresu M. Bajera 6036, Ostrava, i na adresu Českobratrská 611/17, Ostrava, se vrací zpět s relací, že je na uvedených adresách neznámý. V rámci zjišťování pobytu Ing. Š. Okresní soud požádal Policii ČR o sdělení, zda se Ing. Š. zdržuje na adrese M. Bajera 6036 v Ostravě, dotázal se jeho manželky, I. Š. (členka představenstva stěžovatelky), zda jí není známo místo pobytu jejího manžela a zároveň učinil dotaz na Vězeňskou službu ČR, zda Ing. Š. nebyl vzat do vazby, či nevykonává trest odnětí svobody (č.l. 441 spisu). Písemnost zaslaná manželce Ing. Š. se soudu z adresy M. Bajera 6036, Ostrava, vrátila s poštovní relací, že na uvedené adrese je paní Š. neznámá. Policie ČR soudu sdělila, že šetřením v místě bydliště na ulici M. Bajera 6036 v Ostravě bylo zjištěno, že se tam Ing. Š. nezdržuje. S odkazem na uvedené skutečnosti soud dne 28. 7. 2003, čj. 7 C 339/92-444, vydal usnesení, jímž stěžovatelce ustanovil ve smyslu ustanovení §29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř.") opatrovníka, JUDr. Jiřího Drápala, advokáta se sídlem Horní náměstí 12, Vsetín, s nímž dále v řízení jednal.
Protokol o ústním jednání konaném dne 8. 9. 2004 u Okresního soudu ve Vsetíně se zmiňuje o tom, že "do jednací síně se dostavil JUDr. Petr Dítě, advokát České advokátní komory, evidenční číslo 0095, se sídlem v Olomouci, a předložil plnou moc k zastupování Moravskoslezských dřevařských závodů Šumperk, a.s., se sídlem Šumperk, Hlavní třída č. 5 ze dne 31. 3. 2004. Plná moc vykazuje formální vady, není zde vyznačena doložka v likvidaci a plná moc není opatřena úřední pečetí. Plná moc nebyla soudem přijata, byla vrácena zpět uvedenému advokátovi." Soud dále dle protokolu pokračoval v ústním jednání s přítomným opatrovníkem stěžovatelky, žalobci a jejich právním zástupcem a právním zástupcem E. S. (vedlejšího účastníka v původním řízení). Po vyslechnutí stanovisek opatrovníka a přítomných právních zástupců soud vyhlásil usnesení, že se jednání odročuje na neurčito (č.l. 549 spisu). Další ústní jednání před soudem do nynější doby neproběhlo.
Petitem ústavní stížnosti se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud vydal nález, jímž by Okresnímu soudu ve Vsetíně uložil dále nejednat se soudem ustanoveným opatrovníkem (výrok I.) a přijal plnou moc stěžovatele udělenou dne 31. 3. 2004 zmocněnci JUDr. Petru Dítětovi (výrok II.). Stěžovatelka podrobně rekapituluje dosavadní průběh řízení. Domnívá se, že k ustanovení opatrovníka soudem nebyly splněny podmínky, když soud při pátrání po osobě oprávněné za stěžovatelku jednat pouze vyšel ze zpráv a skutečností šetřením zjištěných, aniž by se sám pokusil Ing. Š. písemnost doručit. Má výhrady rovněž k osobě, kterou soud jako opatrovníka stěžovatelce vybral. Poukazuje přitom na judikaturu Ústavního soudu, podle níž je třeba opatrovníka hledat především v okruhu osob blízkých osobě zastupovaného, resp. těch, jež jsou schopny skutečně reprezentovat zájmy účastníka (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 559/2000). Ustanovený opatrovník však podle názoru stěžovatelky její zájmy řádně nehájil. Za popsané situace se stěžovatelka rozhodla udělit procesní plnou moc advokátu JUDr. Petru Dítětovi, neboť tento postup se jí jevil jako nejrychlejší cesta k nápravě závadného stavu.
Stěžovatelka tvrdí, že advokát JUDr. Dítě soudu při ústním jednání předložil originál plné moci opatřené podpisem jejího statutárního orgánu. Text plné moci obsahoval standardní formulace obvyklé pro udělení plné moci advokátovi (zmocnění k zastupování stěžovatelky ve všech úkonech v předmětném řízení u Okresního soudu ve Vsetíně). Stěžovatelka nikdy nebyla v likvidaci, a tuto doložku plná moc proto nemohla obsahovat. Úřední pečeť není zákonná podmínka platnosti plné moci. Pokud však soud při ústním jednání odmítl jednat s právním zástupcem stěžovatelky, který předložil plnou moc k zastupování, a aniž by učinil jakékoli procesní kroky, pokračoval v jednání se soudem ustanoveným opatrovníkem, JUDr. Drápalem, zásadně tím porušil stěžovatelčina ústavně zaručená práva na spravedlivý proces. K tomu stěžovatelka odkazuje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ve věci Golder z roku 1975 a ve věci Geouffre de la Predelle versus Francie z roku 1992). Popsaný postup podle názoru stěžovatelky představuje "jiný zásah" ve smyslu ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"),
Ústavní soud vyzval podle ustanovení §42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu účastníka řízení Okresní soud ve Vsetíně a vedlejší účastníky řízení, E. S., D. K., J. K., J. K., Fond národního majetku ČR, se sídlem Rašínovo nábřeží 42, Praha 2, aby se k projednávané ústavní stížnosti vyjádřili.
Okresní soud ve Vsetíně ve svém vyjádření toliko zrekapituloval průběh řízení od podání žaloby včetně předmětného ústního jednání konaného dne 8. 9. 2004. Účastník potvrdil, že se do jednací síně dostavil JUDr. Dítě, který předložil plnou moc k zastupování stěžovatelky "pouze podepsanou pravděpodobně Ing. Š.". Když byl JUDr. Dítě dotazován, kde se v současné době Ing. Š. nachází, nebyl údajně schopen nebo ochoten na tuto otázku odpovědět. Plnou moc soud advokátovi jako neprůkaznou vrátil. Účastník dále uvádí, že nynější místo pobytu Ing. Š. nezná.
Vedlejší účastník, E. S., zastoupen JUDr. Kralikem, advokátem se sídlem Písnické zahrady 433, Praha 4, se ve svém vyjádření ztotožnil s obsahem ústavní stížnosti. Navrhl, aby Ústavní soud vydal nález ve znění navrženém stěžovatelkou.
Vedlejší účastníci, D. K., J. K. a J. K., všichni zastoupení JUDr. Pavlem Ondrou, advokátem se sídlem Celetná 26, Praha 1, ve svém vyjádření poukázal na průtahy, k nimž ve sporu dochází a pro něž podali ústavní stížnost, vedenou u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 686/04. Jsou přesvědčeni o tom, že ze strany stěžovatelky se jedná o účelovou obstrukci vedoucí k prodloužení sporu. Podle jejich názoru má stěžovatelka dostatek procesních prostředků, jak se ochrany svých práv domoci v řízení před obecnými soudy. Vedlejší účastníci dále požádali o přednostní projednání s ohledem na dosavadní délku řízení.
Fond národního majetku ČR se ve lhůtě k tomu stanovené k projednávané ústavní stížnosti nevyjádřil. K přípisu JUDr. P. S. ze dne 4. 3. 2005, jímž se údajně Fond národního majetku ČR vzdává postavení vedlejšího účastníka, k němuž nebyla přiložena speciální plná moc, Ústavní soud nepřihlížel.
Ústavní soud se nejdříve zabýval tím, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky stanovené zákonem o Ústavním soudu. Vzhledem k uvedeným okolnostem případu dospěl k závěru, že nejprve je namístě postavit najisto, zda k udělení speciální plné moci pro řízení před Ústavním soudem statutárním orgánem stěžovatelky skutečně došlo. Proto usnesením ze dne 7. 4. 2005, sp. zn. II. ÚS 600/04, ve smyslu ustanovení §28 odst. 4 o.s.ř., ve spojení s ustanovením §63 zákona o Ústavním soudu, vyzval Mgr. Tomáše Cimbotu, advokáta, který ústavní stížnost za stěžovatelku podal, aby Ústavnímu soudu ve lhůtě do 15 dnů od doručení usnesení předložil plnou moc k zastupováním před Ústavním soudem s úředně ověřenými podpisy s upozorněním, že pokud výzvě nebude ve lhůtě k tomu stanovené vyhověno, bude ústavní stížnost dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta. Usnesení bylo uvedenému advokátovi doručeno dne 22. 4. 2005. Přípisem ze dne 25. 4. 2005 Mgr. Cimbota požádal o prodloužení lhůty. Ústavní soud žádosti vyhověl a dne 17. 5. 2005 lhůtu o 15 dnů prodloužil. Vyrozumění o prodloužení lhůty bylo advokátu doručeno dne 23. 5. 2005.
Ústavní soud konstatuje, že dne 7. 6. 2005 marně uplynula prodloužená soudcovská lhůta určená k předložení plné moci s úředně ověřenými podpisy. Mgr. Cimbota v této lhůtě zůstal ve vztahu k Ústavnímu soudu zcela nečinný. Za této situace, kdy i přes poučení o možných následcích výzvou požadovaný dokument ve stanovené lhůtě nebyl předložen, Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Jako obiter dictum Ústavní soud dodává, že stěžovatelce za situace, kdy řízení před Okresním soudem ve Vsetíně není skončeno, nic nebrání, aby odstranila případné pochybnosti procesního soudu o tom, zda k udělení procesní plné moci skutečně došlo tím, že plnou moc s úředně ověřenými podpisy ve smyslu ustanovení §28 odst. 4 o.s.ř. opatří a předloží ji soudu v této formě z vlastní iniciativy.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. června 2005
S t a n i s l a v B a l í k, v.r.
soudce zpravodaj
Za správnost vyhotovení:
Jarmila Hájková