ECLI:CZ:US:2005:2.US.64.05
sp. zn. II. ÚS 64/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky H. H., zastoupené JUDr. Matějem Outratou, advokátem se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 912/10, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v průtazích řízení, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 5 C 21/95, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 7. 2. 2005, se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud nálezem vyslovil, že postupem Obvodního soudu pro Prahu 7 ve věci C 21/1995 (správně 5 C 21/95) bylo porušeno její právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a její právo na to, aby věc byla projednána v přiměřené lhůtě podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále navrhovala, aby Ústavní soud zakázal tomuto soudu další průtahy řízení, resp. aby mu nařídil ve věci rozhodnout v nejkratší možné době. Vzhledem ke své majetkové situaci též navrhuje, aby náklady jejího právního zastoupení zaplatil v plné výši stát. Přípisem ze dne 4. 3. 2005 sdělila Městská část Praha 11, Úřad městské části, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, coby kolizní opatrovník v projednávaném případě, že se k této ústavní stížnosti připojuje, neboť průtahy v této věci skutečně existují.
Ústavní soud se v prvé řadě zabýval tím, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti. Pouze v takovém případě se podaným návrhem může zabývat i po stránce věcné. Primárně zkoumal, zda je ústavní stížnost přípustná.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4).
Ústavní soud v minulosti nevyžadoval vyčerpání hierarchické stížnosti předsedovi soudu, neboť takovou stížnost nepovažoval za efektivní prostředek nápravy průtahů v řízení. Novelou zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen "zák. o soudech a soudcích"), provedenou zákonem č. 192/2003 Sb., byl do právního řádu včleněn s účinností od 1. 7. 2004 nový institut - návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu (§174a cit. zák.). Vzhledem k této snaze zákonodárce zavést do právního řádu nový efektivní prostředek, sloužící jednotlivci k nápravě situace vzniklé průtahy v řízení, považuje Ústavní soud za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti proti zbytečným průtahům v řízení vyčerpání tohoto procesního prostředku (srov. I. ÚS 506/04, IV. ÚS 259/04). K dotazu Ústavního soudu Obvodní soud pro Prahu 7 sdělil, že opatrovník nezl. D. H., syna stěžovatelky, tedy Městská část Praha 11, sice v této věci podal k tomuto soudu stížnost na průtahy řízení, která byla vyřízena dopisem ze dne 21. 6. 2004, žádný z účastníků však nepodal návrh na provedení úkonu ve smyslu §174a zák. č. zák. o soudech a soudcích.
Pokud tedy stěžovatelka postupu dle ustanovení §174a) zákona o soudech a soudcích nevyužila, což ani sama netvrdí, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh nepřípustný.
Ústavní soud nemohl vyhovět ani návrhu stěžovatelky na uhrazení nákladů jejího právního zastoupení státem. Podle §83 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud takovému návrhu vyhovět jen odůvodňují-li to osobní a majetkové poměry stěžovatele, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením (§29 a §30 odst. 1) a nebyla-li ústavní stížnost odmítnuta. Podmínky tohoto ustanovení však nebyly naplněny.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. dubna 2005
JUDr. PhDr. Stanislav Balík,
soudce zpravodaj