ECLI:CZ:US:2006:2.US.62.06
sp. zn. II. ÚS 62/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. R., zastoupeného JUDr. Radomilem Mackem, advokátem Advokátní kanceláře v Lanškrouně, Máchova 58, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka Pardubice ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. 13 To 273/2004, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 1 Ústavy ČR a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku krajského soudu, kterým byl změněn rozsudek soudu prvého stupně tak, že stěžovatel byl uznán vinným spácháním trestného činu podvodu dle §250 odst. 1,3 písm. b) tr.zák. a trestného činu podvodu dle §250 odst. 1,3 ve stadiu pokusu dle §8 odst. 1 tr.zák., za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků nepodmíněně a byla mu uložena povinnost nahradit poškozenému škodu.
Stěžovatel podal ministru spravedlnosti podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Dne 1. 12. 2005 bylo stěžovateli dopisem sděleno, že ministr spravedlnosti neshledal důvod k podání stížnosti pro porušení zákona a podnět odložil. Právě od doručení tohoto sdělení stěžovatel odvíjí počátek lhůty pro podání ústavní stížnosti, neboť se dle jeho názoru jedná o mimořádný procesní prostředek, který byl odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na uvážení orgánu, který o něm rozhoduje.
Ústavní soud nejdříve zjišťoval, zda návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že se jedná o návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.
Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Prostředkem na ochranu práva ve smyslu citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu je ovšem pouze takový prostředek, který zákon poskytuje stěžovateli a nikoli jinému subjektu.
Jak již Ústavní soud opakovaně judikoval, podnět ke stížnosti pro porušení zákona nelze považovat za prostředek na ochranu práva ve smyslu §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu (např, I. ÚS 9/94, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 2, str. 219, II. ÚS 578/01, I.ÚS 547/05, III.ÚS 354/06 a další). Za prostředek k ochraně práva je totiž nutné považovat pouze procesní postup, vedoucí k přezkoumání rozhodnutí orgánu veřejné moci, který je v procesní dispozici účastníka řízení a je nezávislý na rozhodnutí příslušného orgánu. Subjektem oprávněným pro podání stížnosti pro porušení zákona dle §266 odst. 1 tr. ř. je však pouze ministr spravedlnosti a nejde tedy o opravný prostředek, který by byl oprávněn podat stěžovatel. Z hlediska trestního práva procesního je možno podnět k podání stížnosti pro porušení zákona považovat pouze za informaci adresovanou subjektu oprávněnému k jejímu podání.
Sdělení Ministerstva spravedlnosti o odložení podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona proto nemá vliv na běh lhůty k podání ústavní stížnosti, neboť nejde o rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje.
Posledním (v projednávané věci stěžovatelem využitým) prostředkem na ochranu jeho práva bylo odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách, o němž bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 9. 2004. Za dané situace je z kontextu věci zřejmé, že pokud stěžovatel podal ústavní stížnost až dne 9. 2. 2006, učinil tak evidentně po uplynutí zákonné 60ti denní lhůty.
Z tohoto důvodu nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost stěžovatele, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítnout dle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. března 2006
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj