ECLI:CZ:US:2007:1.US.625.06
sp. zn. I. ÚS 625/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. K. Š., zastoupené JUDr. Václavem Duškem, advokátem se sídlem Praha 6, Nový lesík 7, PSČ: 162 00, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 7. 9. 2006, čj. 13 E 277/2005 - 528, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včasnou ústavní stížností a po odstranění jejích vad podáním ze dne 4. 11. 2006, sepsaným advokátem, splňující i ostatní formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka navrhla zrušení shora označeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud"), kterým byla vyrozuměna, že dne 2. 10. 2006 bude vyklizen byt, který užívá.
Stěžovatelka uvedla, že uzavřela dohodu o výměně obecního bytu v Praze, Brechtova 828, za jiný obecní byt v Praze, Šturova 541. Pronajímatel dohodu schválil, se stěžovatelkou uzavřel dohodu o ukončení nájemního poměru a s novými nájemci uzavřel nájemní smlouvu na byt, který měla opustit. K faktické výměně nedošlo. Obvodní soud stěžovatelce uložil, rozsudkem ze dne 14. 4. 2004, povinnost vyklidit byt v Praze, Brechtova 828, bez náhrady. Nezabýval se tím, že stěžovatelka od dohody o výměně bytu odstoupila.
Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. 8 C 478/2003, zjistil Ústavní soud, že rozsudkem ze dne 14. 4. 2004, čj. 8 C 478/2003 - 19, byla stěžovatelce uložena povinnost vyklidit byt č. 37 v domě čp. 16, v Praze 11, Brechtova 828, a vyklizený byt odevzdat žalobcům - T. a E. P. do 15 dnů od právní moci rozsudku. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 1. 2005, čj. 28 Co 531/2004 - 146, rozsudek obvodního soudu potvrdil.
Usnesením ze dne 19. 6. 2005, čj. 13 E 277/2005 - 36, nařídil obvodní soud výkon shora označeného rozsudku obvodního soudu. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 11. 2005, čj. 26 Cdo 2280/2005 - 565, bylo dovolání stěžovatelky proti uvedenému rozsudku městského soudu odmítnuto pro nepřípustnost. Ústavní stížnost stěžovatelky proti výše uvedeným rozhodnutím rozsudkům městského a obvodního soudu a usnesení Nejvyššího soudu ČR odmítl jako zjevně neopodstatněnou Ústavní soud usnesením ze dne 9. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 687/05.
Ústavní soud představuje soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR). Není obecným soudem dalšího stupně a není součástí obecných soudů, jimž není ani instančně nadřazen. Úkolem Ústavního soudu je kontrola rozhodovací činnosti obecných soudů pouze za situace, kdy svými rozhodnutími zasahují do ústavně zaručených základních práv nebo svobod jednotlivce. To znamená, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů a detailně přezkoumávat v ústavní stížnosti tvrzené nesprávnosti, které svou podstatou spočívají v rovině podústavního práva. Z těchto důvodů ani skutečnost, že obecné soudy vyslovily právní názor (resp. vyložily zákon nebo jiný právní předpis), s nímž se stěžovatel neztotožňuje, nezakládá sama o sobě důvod k ústavní stížnosti [viz nález sp. zn. IV. ÚS 188/94 in Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 3, nález č. 39, str. 281]. S ohledem na uvedené posuzoval Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelky a po zvážení všech okolností případu dospěl k závěru, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.
Většina námitek stěžovatelky směřuje proti obsahu rozhodnutí obecných soudů, vydaných v nalézacím řízení. Těmito námitkami, jak je uvedeno výše, se Ústavní soud již zabýval a ústavní stížnost stěžovatelky odmítl jako zjevně neopodstatněnou. V odůvodnění mj. uvedl, že stěžovatelka si musí být vědoma své odpovědnosti ve smluvních vztazích a nemůže dohody uzavírat a odstupovat od nich dle své vlastní vůle, aniž by zákon či dohoda odstoupení umožňovaly. Rozhodnutí obecných soudů, vydané v exekučním řízení, pouze vykonávají předchozí rozhodnutí. Ústavní soud nezjistil, že by obecné soudy ve vykonávacím řízení jakýmkoli způsobem zasáhly do ústavně zaručených základních práv stěžovatelky. Stěžovatelka nyní užívá byt v Praze, Šturova 541.
Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatelky v řízení před obecnými soudy, odmítl její ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle ust. §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2007
Vojen Güttler
předseda I. senátu Ústavního soudu