ECLI:CZ:US:2007:2.US.310.07.1
sp. zn. II. ÚS 310/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelů a) Zemská správcovská a.s., IČ 25867270, se sídlem v Brně , Mlýnská 326/13, 602 00, a b) PARNAS TRADING a.s., IČ 61974846, se sídlem v Praze 2 Sokolská tř. 60, obou zastoupených JUDr. P. N., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 5. 2006, čj. 19 Co 428/2006-315, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 11. 2006, čj. 29 Odo 1573/2006-340, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 1. 2. 2007 se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích a Nejvyššího soudu ČR a žádají, aby byla účastníkům a vedlejším účastníkům řízení uložena povinnost nahradit stěžovatelům náhradu nákladů řízení.
Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Okresního soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 14 C 74/2005, a dospěl k závěru, že návrh byl podán po lhůtě k tomu zákonem určené.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci (dále jen "zásah orgánu veřejné moci") bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání [§72 odst. 1 písm. a) a odst. 3, §43 odst. 1 písm. b) zák. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].
Z přiloženého spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích Ústavní soud zjistil, že napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR jako soudu dovolacího, proti němuž nejsou přípustné žádné další prostředky k ochraně práv, převzal právní zástupce stěžovatelů dne 1. 12. 2006 (viz. protokol na č. l. 341 spisu) (což ostatně stěžovatelé sami tvrdí v ústavní stížnosti). Posledním dnem 60 denní lhůty tak byl 30. 1. 2007 (jde o lhůtu počítanou dle dnů a nikoli podle měsíců). Ústavní stížnost však byla faxem podána dne 1. 2. 2007. Již toto podání bylo učiněno pozdě, a nadto k němu Ústavní soud ani s ohledem na §63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s §42 o.s.ř. nemohl přihlédnout. Vzhledem k jeho formě totiž mělo být do tří dnů doplněno předložením originálu. Tomu stěžovatel nevyhověl, neboť originál podal k poštovní přepravě až dne 5. 2. 2007, tj. po stanovené třídenní lhůtě. Za datum podání ústavní stížnosti je tedy nutno považovat až 5. 2. 2007.
Stěžovatelé ústavní stížnost podávají "dle §75 odst. 2 písm. a)" zákona o Ústavním soudu. Dle tohoto ustanovení Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Uvedené ustanovení nelze v projednávaném případě aplikovat, neboť veškeré opravné prostředky byly v tomto případě vyčerpány.
Ústavní soud neshledal ovšem ani důvod, pro nějž by vyhověl návrhu, aby byla účastníkům a vedlejším účastníkům uložena povinnost nahradit stěžovatelům nahradit náklady řízení. Podle ustanovení §62 odst. 3 zák. o Ústavním soudu náklady řízení před Ústavním soudem, které vzniknou účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, hradí účastník nebo vedlejší účastník, pokud tento zákon nestanoví jinak. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení může Ústavní soud v odůvodněných případech podle výsledků řízení usnesením uložit některému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, aby zcela nebo zčásti nahradil jinému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi jeho náklady řízení. Pravidlem pro řízení před Ústavním soudem je tedy úhrada vlastních nákladů řízení samotnými účastníky a vedlejšími účastníky. Z konstrukce "obecné pravidlo - výjimka" vyplývá, že ustanovení o shora zmíněné výjimce nelze vykládat rozšiřujícím způsobem a lze je aplikovat jen v mimořádných případech, resp., jak uvádí konkrétně ustanovení §62 odst. 4, v "odůvodněných" případech podle výsledků řízení. V projednávaném případě k takovému postupu, vzhledem k jeho výsledku, Ústavní soud neshledal důvod.
Z výše uvedených důvodů nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout podle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. dubna 2007
Stanislav Balík
soudce zpravodaj