ECLI:CZ:US:2007:4.US.1210.07.1
sp. zn. IV. ÚS 1210/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 2. srpna 2007 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele J. L., zastoupeného JUDr. Tomášem Alfrédem Schönfeldem, advokátem se sídlem Žitná 25, 110 00 Praha, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2006 č. j. 27 Co 581/2005-148, návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 4 C 114/2002 ze dne 15. června 2005 do právní moci rozsudku téhož soudu vydaného ve sporu sp. zn. 4 C 302/2005 (II.) a návrhu na přerušení řízení ve sporu vedeném před Krajským soudem v Praze pod sp. zn. 27 Co 581/2005 do právní moci rozsudku Okresního soudu Praha-západ vydaného ve sporu sp. zn. 4 C 302/2005, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel svým návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti požadoval zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Praze (I.). S poukazem na blíže v naraci návrhu rozvedená tvrzení namítal, že tímto rozhodnutím došlo k dotčení jeho ústavně zaručených základních práv plynoucích z čl. 36 Listiny základních práv a svobod. V té souvislosti domáhal se rovněž, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost rozsudku Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 4 C 114/2002 ze dne 15. června 2005, a to do právní moci rozsudku téhož soudu vydaného ve sporu 4 C 302/2005 (II.), a dále, aby rozhodl o přerušení řízení ve sporu vedeném před Krajským soudem v Praze pod sp. zn. 27 Co 581/2005 do právní moci rozsudku Okresního soudu Praha-západ vydaného ve sporu sp. zn. 4 C 302/2005 (III.).
Označený rozsudek odvolacího soudu stěžovatel napadl rovněž dovoláním, které posléze Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 33 Odo 1662/2006 ze dne 26. ledna 2007 odmítl [§243b odst. 5, §218 písm. c) o.s.ř.]. Přípustnost tohoto mimořádného opravného prostředku pro důvody v něm vyložené neshledal, když ex lege založena nebyla [zde v úvahu pro potvrzující druhostupňové rozhodnutí nepřicházela ani situace předvídaná v §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř.] a ve vztahu k tvrzené přípustnosti opírající se o ust. §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. namítané dovolací důvody (obsahově) netýkaly se právního posouzení, nýbrž správnosti skutkových zjištění.
Vázán petitem ústavní stížnosti, jímž stěžovatel vymezil okruh rozhodnutí, u nichž se přezkumu z pohledu kritéria ústavnosti domáhá (iudex ne eat ultra petita partium), posoudil Ústavní soud nejprve návrh stěžovatele v části petitu požadující kasaci (I.) a ve vztahu k němu dospěl k závěru, že byl podán po lhůtě k tomu zákonem stanovené. To z důvodu, že citovaným usnesením Nejvyššího soudu nedošlo k odmítnutí mimořádného opravného prostředku jako nepřípustného z důvodů závisejících na jeho uvážení a lhůta k podání ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2006 č. j. 27 Co 581/2005-148 tak nemůže být počítána způsobem, který předvídá (za okolností tam předpokládaných) výjimka uvedená §72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (jak podává se z doručenky založené ve spisu Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 4 C 114/2002, předmětné usnesení Nejvyššího soudu bylo doručeno 15. března 2007; nebylo tedy vzhledem k uvedenému pro evidentnost marného uplynutí lhůty třeba ani zjišťovat přesné datum doručení označeného rozsudku Krajského soudu v Praze).
Vycházeje z této procesní situace, Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele v části požadující kasaci (I.) z uvedeného důvodu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl, přičemž takto z důvodu své nepříslušnosti [§82 odst. 3 písm. a), písm. b) citovaného zákona a contrario] postupoval i stran návrhu (III.) na přerušení řízení ve sporu vedeném před Krajským soudem v Praze sp. zn. 27 Co 581/2005 [§43 odst. 1 písm. b), písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Návrh na odložení vykonatelnosti shora citovaného rozsudku Okresního soudu Praha-západ (II.) se takto stal bezpředmětným.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. srpna 2007
Pavel Holländer
soudce zpravodaj