ECLI:CZ:US:2008:1.US.1769.08.1
sp. zn. I. ÚS 1769/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti KREDIT INVEST, a. s., se sídlem Praha 3, Koněvova 112, zastoupené Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem společnosti Sládek & Partners, v. o. s., se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábřeží 39/51, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 3. 2008, čj. 32 Odo 1242/2005 - 462, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení shora označeného rozsudku Nejvyššího soudu, kterým byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2004, čj. 29 Co 380/2004 - 423, ve znění opravného usnesení ze dne 13. 6. 2005, čj. 29 Co 380/2004 - 453, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Tvrdí, že tímto rozsudkem bylo porušeno její právo na spravedlivý proces podle hlavy páté Listiny základních práv a svobod (dále "Listina").
Ústavní stížnost představuje procesní prostředek určený k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod (čl. 87 odst. 1 písm. d Ústavy České republiky). K tomu, aby byla způsobilá věcného projednání, je zapotřebí splnit formální i obsahové podmínky, jež jsou zakotveny především v ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o "Ústavním soudu").
Ústavní soud již ve své judikatuře mnohokrát konstatoval, že je oprávněn rozhodovat pouze o rozhodnutích konečných. Opakovaně jako nepřípustné odmítl ústavní stížnosti v případě, kdy existovalo pravomocné rozhodnutí soudu, jímž však nebyla věc ukončena, nýbrž byla vrácena soudu či jinému státnímu orgánu k dalšímu řízení.
Ústavní stížnost totiž vychází z tzv. principu subsidiarity, tj. je nástrojem ochrany základních práv, jenž nastupuje až po vyčerpání všech dostupných efektivních prostředků k ochraně práva, uplatnitelných v systému orgánů veřejné moci, pojímaného též z hlediska jejich instanční hierarchie. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob a teprve není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu.
V této věci ústavní stížnost směřuje proti kasačnímu rozsudku Nejvyššího soudu, jako soudu dovolacího. Tímto rozhodnutím dovolací soud zrušil předchozí rozhodnutí soudu odvolacího a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Je zřejmé, že řízení bude nadále pokračovat před odvolacím soudem, kde stěžovatelka bude moci uplatnit veškerá práva účastníka soudního řízení. Ústavní stížnost tak napadá rozhodnutí, které není konečné, a tedy nezpůsobilé přezkumu v řízení o ústavní stížnosti.
Stěžovatelka tak nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). To činí její ústavní stížnost nepřípustnou. Z těchto důvodů byla ústavní stížnost soudcem zpravodajem odmítnuta pro její nepřípustnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. srpna 2008
František Duchoň
soudce Ústavního soudu