ECLI:CZ:US:2008:2.US.713.08.1
sp. zn. II. ÚS 713/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti I. M., advokátem nezastoupeného, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 18. 3. 2008 obdržel Ústavní soud podání označené jako "Žaloba - návrh na nesprávný úřední postup státního orgánu - Krajského soudu v Ostravě - odvolání na 4 usnesení z důvodu porušování mých práv". Stěžovatel v něm tvrdí, že je mu odepíráno právo na spravedlivý soud. Uvádí, že proti jeho osobě je vedeno řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům, přičemž v souvislosti s ním jej "soud nechal brutálně napadnout a zbít policií" jen proto, že trval na svém právu odmítnout vyšetření a léčení. Navrhl zrušit usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 86/2008-22, 8 Co 79/2008-20, 8 Co 74/2008-14, a 11 Co 62/2008-16. Dále žádá za nezákonný postup Krajského soudu v Ostravě finanční odškodnění částkou 80 000 000 Kč.
Soudce zpravodaj, tak jako v jiných případech, se nejprve zabýval návrhem z hlediska jeho formálních náležitostí, které na něj klade zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dospěl k závěru, že podmínky k tomu, aby se vůbec mohl Ústavní soud zabývat návrhem meritorně, zde splněny nejsou.
Stěžovatel podal v minulosti k Ústavnímu soudu již několik desítek návrhů, o kterých zde byla a jsou vedena příslušná řízení. Na Ústavní soud se zásadně obrací sám, nikoliv prostřednictvím advokáta, jak bezpodmínečně vyžaduje §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Nejinak je tomu i v posuzovaném případě. V rámci předchozích řízení byl přitom stěžovatel opakovaně poučován o náležitostech návrhu, zejména pak o povinnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, jakož i o následcích nesplnění těchto výzev. Výzvy k odstranění vad ovšem ignoroval (z mnoha případů např. věc sp. zn. I. ÚS 328/07, I. ÚS 494/07, I. ÚS 823/06, II. ÚS 493/07, IV. ÚS 495/07, III. ÚS 613/07, IV. ÚS 631/07, III. ÚS 710/07).
V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti soudce zpravodaj návrh za přiměřeného užití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Pro úplnost soudce zpravodaj doplňuje, že vzhledem k nedostatkům shora popsaným ponechal stranou pozornosti vady další, které taktéž věcnému přezkumu brání; zejména jde o to, že k projednání návrhu, jak jej stěžovatel zformuloval, není Ústavní soud vůbec příslušný [srov. §43 odst. 1 písm. d), resp. §82 zákona o Ústavním soudu].
Pokud stěžovatel k uvedenému podání připojil ještě přípis označený shodně jako "Žaloba - návrh na nesprávný úřední postup státního orgánu - Krajského soudu v Ostravě", ten nebylo možno vůbec posoudit jako podnět k zahájení řízení před Ústavním soudem, a proto byl podle ustanovení §41 písm. a) zákona o Ústavním soudu odložen. V případě ústavních stížností fyzických či právnických osob jde totiž ze strany Ústavního soudu o tzv. konkrétní kontrolu ústavnosti, kdy stěžovatel musí brojit proti nějakému určitému, konkrétnímu zásahu do svých subjektivních práv, kterážto práva navíc garantuje právní předpis ústavní síly. Nestačí tedy si jen v obecné rovině stěžovat na způsob, jakým obecný soud vyřizuje či nevyřizuje stížnosti stěžovatele jako účastníka civilního řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. dubna 2008
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj