ECLI:CZ:US:2008:3.US.1926.07.1
sp. zn. III. ÚS 1926/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. L. M., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Peštou, advokátem se sídlem v Praze 2, Blanická 25, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2007, č.j. 23 Co 366, 367/2006-405, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, podané k poštovní přepravě dne 26. 7. 2007, stěžovatel, identifikující se jakožto "JUDr. L. M., správce konkursní podstaty úpadce B. Š. - ALLTOURS CK, Praha 5, se sídlem: Fibichova 2/13, Praha 3, 130 00", navrhl zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, neboť se domnívá, že jím došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Z návrhu vyplývá, že stěžovatel podal proti v záhlaví uvedenému rozsudku - vydanému v řízení o nárocích týkajících se majetku patřícího do označené konkursní podstaty [§14 odst. 1 písm. d), věta před středníkem, zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v rozhodném znění (dále jen "zákona o konkursu a vyrovnání")] rovněž dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Dříve, než lze přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je Ústavní soud povolán prověřit, zda jsou splněny všechny formální a obsahové podmínky stanovené pro její podání zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákonem o Ústavním soudu").
Ve smyslu ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Z vyjádření Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2008 (jež bylo stěžovateli intimováno) vyplynulo, že ke dni podání ústavní stížnosti již bylo vykonatelné (dnem 4. 5. 2007) usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2007, č.j. 91 K 79/2000-1093, kterým byl stěžovatel zproštěn funkce správce uvedené konkursní podstaty a novým správcem ustaven JUDr. Martin Litvan, advokát se sídlem v Praze 1, Žitná 47. Stěžovatel tento poznatek, ač k tomu vyzván, nezpochybnil.
Podle ustanovení §14 odst. 1 písm. d), věta před středníkem, zákona o konkursu a vyrovnání spadá mezi účinky prohlášení konkursu též to, že řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, mohou být zahájena jen na návrh správce nebo proti správci.
Skutečnost, že účastníkem těchto řízení na straně žalobce nebo žalovaného je namísto úpadce pouze správce konkursní podstaty, je důsledkem přechodu oprávnění nakládat s majetkem podstaty na správce podle §14 odst. 1 písm. a) zákona o konkursu a vyrovnání.
Je standardním závěrem soudní praxe, že dojde-li ke změně správce konkursní podstaty, pak soud pokračuje v těchto řízeních s novým správcem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 782/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 182/2003, usnesení ze dne 6. 3. 2007, sp. zn. 29 Cdo 634/2007, usnesení ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 29 Cdo 1859/2007, nebo usnesení ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. 29 Cdo 2139/2007).
Vykonatelnost usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2007, č.j. 91 K 79/2000-1093, měla za následek, že správce JUDr. Martin Litvan nastoupil do všech probíhajících řízení týkajících se majetku patřícího do konkursní podstaty a že se mu rovněž otevřel procesní prostor pro zahájení řízení nových (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 1998, sp. zn. Cpjn 19/98, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 52/1998, bod XXIII).
Tato okolnost (ustanovení nového správce konkursní podstaty) má logicky i odpovídající (a stěžovateli nepříznivý) průmět do otázky vymezení jeho aktivní legitimace k podání ústavní stížnosti (srov. kupř. sp. zn. IV. ÚS 294/04, II. ÚS 344/05, II. ÚS 345/05, III. ÚS 550/05).
Jestliže tedy stěžovatel podal návrh až poté, co byl funkce správce konkursní podstaty zproštěn, učinil tak coby subjekt nelegitimovaný, resp. zjevně neoprávněný, v důsledku čehož nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle shora citovaného ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. února 2008
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj