infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 20.02.2008, sp. zn. IV. ÚS 3015/07 [ usnesení / FORMÁNKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2008:4.US.3015.07.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2008:4.US.3015.07.1
sp. zn. IV. ÚS 3015/07 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky KONTEXT - účetní servis s.r.o., se sídlem Praha 10, Kaňkova 305/28, zastoupené Mgr. Petrem Mikyskem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře v Praze 1, Krakovská 25, proti usnesení Okresního státního zastupitelství Brno-venkov ze dne 15. 10. 2007, č. j. ZN 1086/2007-33, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 26. 11. 2007, se stěžovatelka podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhala, aby Ústavní soud rozhodl tak, že v záhlaví uvedeným usnesením bylo porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a aby v záhlaví uvedené usnesení zrušil. Z usnesení Okresního státního zastupitelství Brno - venkov ze dne 15. 10. 2007, č. j. ZN 1086/2007-33 (dále jen "napadené rozhodnutí") vyplývá, že v důsledku oznámení stěžovatelky bylo orgány Policie ČR prováděno šetření ve věci podezření ze spáchání trestných činů křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, zneužívání pravomoci veřejného činitele, podvod a pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Na základě výsledků šetření policejní orgán věc usnesením ze dne 2. 10. 2007 odložil podle §159a odst. 1 tr. řádu. Toto usnesení napadla stěžovatelka stížností. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství Brno-venkov napadeným rozhodnutím stížnost stěžovatelky jako nedůvodnou zamítl, neboť v postupu policejního orgánu nezjistil pochybení a pokládal za naprosto zřejmé, že oznamovaným jednáním nedošlo k naplnění skutkové podstaty ani jednoho ze shora uvedených trestných činů. Stěžovatelka v odůvodnění ústavní stížnosti tvrdila, že postupem policejního orgánu a napadeným rozhodnutím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Porušení spatřuje v tom, že v rámci vyšetřování neměly být prošetřeny všechny okolnosti a provedeny všechny úkony k objasnění skutkového stavu věci a tyto nedostatky pak státní zastupitelství mělo přejít. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatelky s tím, že jí učiněné oznámení nenašlo u orgánů Policie ČR kladnou odezvu, jež by se projevila zahájením trestního stíhání proti konkrétním osobám. Z ustanovení čl. 36 Listiny nelze ovšem odvodit právo fyzické či právnické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána. Jak Ústavní soud opakovaně uvedl, charakteristickým znakem moderního právního státu v kontinentálním evropském pojetí je, že vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu; stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán a kdo jej spáchal (srov. např. usnesení II. ÚS 361/96; Sb.n.u., sv. 7, str. 343 a násl.). Žádné ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána, tedy neexistuje (srov. usnesení I. ÚS 84/99, Sb.n.u., sv. 14, str. 291 a násl.). Státní zástupce okresního státního zastupitelství Brno-venkov se nad to dle názoru Ústavního soudu stížností stěžovatelky dostatečně zabýval, posoudil ji dle platných zákonných ustanovení a v napadeném rozhodnutí svůj postup řádně odůvodnil. I proto nelze přisvědčit názoru stěžovatelky, že došlo k zásahu do jejích ústavně zaručených základních práv. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavní soud dospěl k závěru, že napadeným rozhodnutím nedošlo ke stěžovatelkou tvrzenému porušení jejího ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, a tak mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. února 2008 Michaela Židlická předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2008:4.US.3015.07.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 3015/07
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 20. 2. 2008
Datum vyhlášení  
Datum podání 26. 11. 2007
Datum zpřístupnění 7. 3. 2008
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Formánková Vlasta
Napadený akt rozhodnutí jiné
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík trestný čin
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-3015-07_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 57887
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-08