ECLI:CZ:US:2008:4.US.364.08.1
sp. zn. IV. ÚS 364/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Rychetského ve věci ústavní stížnosti Národního památkového ústavu, státní příspěvkové organizace, se sídlem v Praze 1, Valdštejnské náměstí 3, zastoupené JUDr. Irenou Chmelíkovou, advokátkou se sídlem AK v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 34, proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. července 2007 č. j. 10 C 258/2006-163 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. prosince 2007 č. j. 5 Co 2370/2007-193, za účasti Okresního soudu v Českých Budějovicích a Krajského soudu v Českých Budějovicích jako účastníků řízení, a A. P. jako vedlejšího účastníka, takto:
Řízení se přerušuje.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 8. února 2008, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí v části týkající se náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že jimi bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených práv zakotvených článkem 36 odst. 1 a článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud zjistil, že citované rozhodnutí odvolacího soudu bylo zároveň vedlejším účastníkem v řízení před Ústavním soudem, A. P., napadeno dovoláním.
Dle §72 odst. 3 a 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 83/2004 Sb., lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného řízení. Ústavní soud přitom jedná a rozhoduje vázán zásadou subsidiarity, případné následky odmítnutí mimořádného opravného prostředku jsou upraveny v odst. 4 cit. ustanovení.
K principu subsidiarity se podrobněji Ústavní soud vyslovil mj. v nálezu sp. zn. III. ÚS 117/2000 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 19, C. H. Beck, Praha 2001, str. 79. Podle principu subsidiarity je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje [§75 odst. 1, ve spojení s §72 odst. 3, 4, 5 zákona o Ústavním soudu], jehož závěry zůstávají i po novele provedené zákonem č. 83/2004 Sb. zachovány. Zásada subsidiarity odráží i princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do pravomoci jiných orgánů, jejichž rozhodnutí jsou v řízení o ústavních stížnostech přezkoumávána.
Ústavní soud totiž stojí mimo soustavu obecných soudů a nemůže do jejich činnosti zasahovat dříve, než stěžovatelka využije všechny zmíněné procesní prostředky. Je nepochybné, že ani nyní nesmí docházet k souběžnému řízení a rozhodování před Nejvyšším soudem i před Ústavním soudem o různých procesních prostředcích, brojících proti stejným rozhodnutím.
Dotazem u Nejvyššího soudu bylo zjištěno, že o podaném dovolání nebylo dosud rozhodnuto. Za této situace nemůže Ústavní soud předjímat, jak Nejvyšší soud o podaném dovolání rozhodne, a ježto není vyloučeno ani zrušení ústavní stížností napadeného rozhodnutí, nemůže Ústavní soud, vázán právě uvedeným principem, o podané ústavní stížnosti rozhodnout dříve, než bude Nejvyšším soudem rozhodnuto o podaném dovolání.
Ústavní soud se tedy za daného stavu věci necítí být oprávněn do věci zasahovat, neboť stěžovatelce stále zůstává - pro případ, že by dovolání vedlejšího účastníka bylo vyhověno - možnost chránit svá práva v řízení před obecnými soudy. Bude tedy ve věci jednat teprve poté, co mu bude ze strany stěžovatelky doručeno rozhodnutí o dovolání.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než řízení o ústavní stížnosti přerušit [§63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění a §109 odst. 2 o. s. ř. ] do doby, než ve věci rozhodne Nejvyšší soud.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. července 2008
Miloslav Výborný v. r.
předseda senátu