ECLI:CZ:US:2009:1.US.1152.09.1
sp. zn. I. ÚS 1152/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 18. května 2009 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti P. Č., směřující proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2008, sp. zn. 33 Cdo 3530/2008, dále proti rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. března 2008, sp. zn. 8 Co 690/2008 a proti rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. února 2008, sp. zn. 56 Nc 1801/2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 5. května 2009 podání stěžovatele ze dne 30. dubna 2009, jímž brojil proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2008, sp.zn. 33 Cdo 3530/2008, a dále proti rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. března 2008, sp. zn. 8 Co 690/2008 a proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. února 2008, sp. zn 56 Nc 1801/2008, kterým byl stěžovatelův návrh pro jeho nejasnost zamítnut. V uvedeném rozhodnutí nalézacího soudu a v následném postupu odvolacího soudu v Českých Budějovicích a Nejvyššího soudu, který dovolací řízení proti ústavní stížnosti napadeným rozhodnutím zastavil pro nedostatek právního zastoupení na straně stěžovatele, spatřuje stěžovatel porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené pro její podání.
Ústavní soud po důkladném seznámení se s napadenými rozhodnutími, ústavní stížností a s předchozím řízení stěžovatele ve věci sp. zn. II. ÚS 3002/2008, konstatuje, že podaná ústavní stížnost je podána opožděně, neboť z předchozího řízení ve věci stěžovatele sp. zn. II. ÚS 3002/2008 byly zjištěny následující pro nynější řízení o ústavní stížnosti relevantní údaje. Jelikož dovolací soud řízení o dovolání zastavil pro nedostatek právního zastoupení na straně stěžovatele, pak takovéto podání (dovolání) nepředstavuje účinný opravný prostředek, jak má na mysli ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Pokud tedy ústavní stížnost směřuje proti usnesení odvolacího soudu, resp. soudu prvního stupně, nelze běh lhůty pro její podání odvíjet až od okamžiku doručení rozhodnutí dovolacího soudu, kterým bylo dovolací řízení zastaveno, nýbrž již od okamžiku doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud ve věci sp. zn. II. ÚS 3002/2008 dotazem u Okresního soudu v Českých Budějovicích ověřil, že usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. března 2008, č. j 8 Co 690/2008-17, bylo stěžovateli doručeno dne 25. dubna 2008. Protože návrh stěžovatele byl podán k poštovní přepravě dne 4. 5. 2009, nelze zvažovat včasnost ve vtahu k rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, ani dle §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. S ohledem na uvedené je třeba ústavní stížnost odmítnout pro opožděnost.
Ústavní soud na základě výše uvedených skutečností mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání [§43 odst. 1 písm. b) ve spojení s §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. května 2009
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj