infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 16.06.2009, sp. zn. I. ÚS 1420/09 [ usnesení / DUCHOŇ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2009:1.US.1420.09.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2009:1.US.1420.09.1
sp. zn. I. ÚS 1420/09 Usnesení Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele E. Č., zastoupeného JUDr. Petrem Živělou, advokátem se sídlem Vyškov, Puškinova 5, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 7 To 175/2009, ve věci vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 12 PP 56/2005, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 29. 5. 2009, Ervín Čureja (dále jen "stěžovatel") navrhl zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále též "krajský soud") pro porušení práva na obhajobu a spravedlivý proces. Uvedeným usnesením krajský soud zamítl, jako opožděně podanou, jeho stížnost proti usnesení Okresního soudu Brno - venkov ze dne 7. 4. 2009, čj. 12 PP 56/2005 - 78 (dále též "okresní soud"), kterým bylo rozhodnuto, že stěžovatel vykoná zbytek trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 6 T 1/2003, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 1 To 421/2003, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu Brno - venkov ze dne 18. 8. 2005, sp. zn. 12 PP 56/2005. Stěžovatel nesouhlasil se závěrem krajského soudu, podle kterého lhůta k podání stížnosti končila dne 10. 4. 2009, tj. v den, kdy mu bylo usnesení okresního soudu doručeno, aniž by zohlednil fakt, že s ohledem na velikonoční pondělí nemohla tato lhůta skončit dřív než 14. 4. 2009. Za nesprávný považuje i závěr, že i kdyby mu bylo předmětné usnesení doručeno dne 14. 4. 2009, neměl by prakticky již možnost podat proti němu stížnost. Po prostudování ústavní stížnosti a obsahu napadených rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Podstatou ústavní stížnosti je tvrzení stěžovatele, že lhůta k podání stížnosti proti usnesení okresního soudu začala běžet až okamžikem jeho doručení a krajský soud mu, zamítnutím stížnosti pro opožděnost, zkrátil zákonem stanovenou lhůtu k podání stížnosti. Z ustanovení §137 odst. 1 trestního řádu (dále jen "TrŘ"), ve spojení s ustanovením §143 odst. 1 TrŘ, vyplývá, že stížnost proti usnesení lze podat do tří dnů. Tato lhůta se počítá od oznámení usnesení. Zákon určuje dvě formy oznamování usnesení - buď jeho vyhlášením v přítomnosti dotčené osoby anebo doručením jeho opisu nepřítomné osobě. Výjimkou je usnesení, kterým bylo rozhodnuto o opravném prostředku, které je nutno doručovat vždy (§137 odst. 4 TrŘ, viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2519/07 ). V projednávané věci bylo zjištěno, že usnesení okresního soudu, vůči němuž stížnost směřovala, nebylo usnesením o opravném prostředku, ale jednalo se o usnesení o vykonání zbytku trestu odnětí svobody. Stěžovatel i jeho obhájce byli osobně přítomni veřejnému zasedání okresního soudu, konanému dne 7. 4. 2009, kde bylo usnesení o vykonání zbytku trestu vyhlášeno. K oznámení tohoto usnesení stěžovateli i jeho obhájci tak prokazatelně došlo jeho vyhlášením dne 7. 4. 2009 a od tohoto okamžiku běžela zákonem stanovená třídenní lhůta pro podání stížnosti. Tato lhůta uplynula dne 10. 4. 2009, přičemž stěžovatel podal stížnost až dne 14. 4. 2009. Pokud tedy lhůta k podání stížnosti započala běžet vyhlášením usnesení u ústního jednání dne 7. 4. 2009, není možno počátek této lhůty odvozovat od doručení písemného opisu usnesení, ke kterému došlo dne 10. 4. 2009, jak to činí stěžovatel. Právě přítomnost stěžovatele a jeho obhájce při vyhlášení usnesení založila právní účinky oznámení usnesení vyhlášením, a nikoli jeho doručením. V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 16. června 2009 František Duchoň předseda I. senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2009:1.US.1420.09.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 1420/09
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 16. 6. 2009
Datum vyhlášení  
Datum podání 1. 6. 2009
Datum zpřístupnění 26. 6. 2009
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Brno
Soudce zpravodaj Duchoň František
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §137 odst.1, §143 odst.1, §137 odst.4
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/doručování
Věcný rejstřík lhůta
doručování
stížnost
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-1420-09_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 62669
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-04