ECLI:CZ:US:2009:2.US.1202.09.1
sp. zn. II. ÚS 1202/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o návrhu S. P., na zrušení ustanovení §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/2006 Sb., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka svým návrhem ze dne 7. 5. 2009 žádá Ústavní soud, aby zrušil ustanovení §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, neboť tvrdí, že toto ustanovení je v rozporu s čl. 30 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod a v důsledku taktéž v rozporu s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Protože návrh nesplňoval formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byla stěžovatelka dne 19. 5. 2009 vyzvána k odstranění jeho vad. Zejména byla poučena, že musí být jako účastník v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem. V této souvislosti byla rovněž upozorněna na následky, spojené s marným uplynutím lhůty určené pro odstranění vytknutých vad. K odstranění vad podání byla stěžovatelce stanovena lhůta 30 dnů, jež počala běžet dne 21. 5. 2008.
Přípisem adresovaným předsedovi Ústavního soudu doručeným dne 25. 5. 2009 polemizoval stěžovatelčin zmocněnec pan L. L. se skutečností, že se stěžovatelka musí obrátit na Českou advokátní komoru se žádostí o určení advokáta, neboť s odvoláním na článek: Ivo Telec: Polemika o nemožnosti ustanovení advokáta Ústavním soudem (in: Bulletin advokacie 1/95, s. 44; čerpáno ze systému ASPI) se stěžovatelka domnívá, že Ústavní soud je oprávněn jí ve smyslu §30 občanského soudního řádu advokáta ustanovit, respektive je povinen o jejím procesním nároku rozhodnout.
V reakci na tento přípis Ústavní soud stěžovatelku opakovaně vyzval k odstranění vad jejího podání, přičemž jí opětovně zdůraznil, že Ústavní soud vychází ze závěru, že není oprávněn ustanovovat stěžovatelům advokáty ve smyslu §30 občanského soudního řádu. Z tohoto důvodu Ústavní soud stěžovatelku znovu vyzval, aby se obrátila se žádostí přímo na Českou advokátní komoru a současně ji informoval, že v případě prokázání její tvrzené nemajetnosti uhradí hotové výdaje určeného advokáta Česká advokátní komora. Stěžovatelce byla rovněž prodloužena lhůta k odstranění vad jejího podání do dne 20. 7. 2009.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka ani v prodloužené lhůtě k odstranění vytýkaných vad návrhu nepřikročila, Ústavnímu soudu nezbylo než návrh dle §43 odst. 1 písm. a) ve spojení s §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Pouze nad rámec Ústavní soud zdůrazňuje, že dané rozhodnutí Ústavního soudu nemůže za žádných okolností představovat pro stěžovatelku "překvapivé rozhodnutí", a to nejen pro to, že byla opakovaně vyzvána k odstranění vad podání spočívajících v prvé řadě v absenci povinného zastoupení advokátem, ale taktéž z toho důvodu, že se její zmocněnec v minulosti již několikrát na Ústavní soud obrátil a je si vědom nejen skutečnosti, že musí být pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (neboť jím mnohokrát zastoupen byl), ale taktéž faktu, že Ústavní soud není dle své konstantní judikatury oprávněn ustanovovat stěžovatelům advokáty (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 21 5. 2009 ve věci sp. zn. I. ÚS 1101/09).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. srpna 2009
Stanislav Balík
předseda senátu