infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 31.07.2009, sp. zn. IV. ÚS 2170/07 [ usnesení / VÝBORNÝ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2009:4.US.2170.07.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2009:4.US.2170.07.1
sp. zn. IV. ÚS 2170/07 Usnesení Ústavní soud rozhodl dne 31. července 2009 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti JUDr. Jaromíra Peške, soudního exekutora, Exekutorský úřad Plzeň-sever, Lobezská 41, 326 00 Plzeň, zastoupeného JUDr. Milanem Bokrem, advokátem, AK se sídlem Tylova 1/7, 316 00 Plzeň, proti usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 22. 3. 2007 č. j. Nc 2082/2003-26 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 7. 2007 č. j. 14 Co 412/2007-32 takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Včas podanou ústavní stížností, v níž tvrdil porušení práva garantovaného mu ustanovením čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), napadl stěžovatel shora označené rozhodnutí. Stěžovateli, jenž je soudním exekutorem, nebyla obecnými soudy přiznána náhrada nákladů exekuce, neboť povinný zemřel. Za takové situace měla být podle stěžovatele uložena povinnost k náhradě nákladů exekuce oprávněnému; exekutorská činnost je totiž podle kogentního ustanovení §3 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "exekuční řád"), vykonávána za úplatu. Obecné soudy však toto kogentní ustanovení nerespektovaly, což je v rozporu se základními principy soudního rozhodování, judikaturou Ústavního soudu (mj. se stanoviskem sp. zn. Pl. ÚS st. - 23/06) a do budoucna to též vážně ohrožuje nezávislost exekutora. II. Obsah napadeného rozhodnutí, jakož i průběh řízení, které jeho vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak stěžované rozhodnutí, tak průběh procesu jsou účastníkům řízení známy. III. Ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. Jde o návrh přípustný, avšak z důvodů dále vyložených zjevně neopodstatněný. Ústavní soud je, jak již mnohokrát konstatoval, soudním orgánem ochrany ústavnosti (srov. čl. 83 Ústavy) a nepředstavuje jakousi další instanci v rámci systému obecného soudnictví. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li jejich rozhodnutími či postupy, jež těmto rozhodnutím předcházely, porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody. Stěžovatel se domnívá, že neuložení povinnosti k úhradě nákladů exekuce oprávněnému za situace, kdy povinný zemřel, je rozporné s kogentním ustanovením §3 exekučního řádu a zároveň protiústavní. Ústavní soud však tento náhled nesdílí. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 395/07 (http://nalus.usoud.cz) vyslovil Ústavní soud názor, podle nějž stanovisko sp. zn. Pl. ÚS st. - 23/06 dopadá i na řešenou situaci (tj. úmrtí povinného). Dále pak konstatoval, že jediným důvodem pro uložení povinnosti nahradit náklady soudního exekutora oprávněnému nemůže být nemajetnost nebo ztráta procesní způsobilosti povinného, nýbrž musí zároveň přistoupit i zavinění zastavení exekuce ze strany oprávněného. V nálezu sp. zn. III. ÚS 1226/08 (http://nalus.usoud.cz), který se zabýval srovnatelnou situací (zánik povinné - právnické osoby), pak byl tento závěr potvrzen: "(...) okolnost, že povinný jako právní subjekt zanikl - sama o sobě - 'rozhodovací důvod' pro posouzení otázky náhrady nákladů exekuce ve vztahu k soudnímu exekutorovi, jak obecné soudy mínily, nepředstavuje." V obou nálezech Ústavní soud dovodil, že porušením ústavně garantovaných práv je naopak uložení povinnosti k náhradě nákladů exekuce oprávněnému, který její zastavení (byla zastavena z důvodu úmrtí resp. zániku povinného) nezavinil. V projednávané věci se však stěžovatel právě toho domáhá; stížnostní žádání je proto v přímém rozporu se závěry, jež se podávají z judikatury Ústavního soudu. Právním názorem vysloveným v citovaných nálezech je Ústavní soud vázán (přičemž důvody pro mimořádný postup dle ustanovení §23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neshledal), a proto mu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 31. července 2009 Vlasta Formánková, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2009:4.US.2170.07.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 2170/07
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 31. 7. 2009
Datum vyhlášení  
Datum podání 20. 8. 2007
Datum zpřístupnění 21. 8. 2009
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO - soudní exekutor
Dotčený orgán SOUD - OS Plzeň-sever
SOUD - KS Plzeň
Soudce zpravodaj Výborný Miloslav
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 11 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 120/2001 Sb., §3, §87, §89
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/právo vlastnit a pokojně užívat majetek obecně
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík exekutor
výkon rozhodnutí/náklady řízení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-2170-07_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 63137
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-04