ECLI:CZ:US:2009:4.US.385.09.1
sp. zn. IV. ÚS 385/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 3. března 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele A. H., zastoupeného JUDr. Petrem Živělou, advokátem se sídlem Puškinova 5, 682 01 Vyškov, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. listopadu 2008 č. j. 8 As 42/2008-65 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. května 2008 č. j. 29 Ca 92/2008-53, a o návrhu na zrušení zákonných ustanovení, takto:
I. Ústavní stížnost se odmítá.
II. Návrh na zrušení zákonných ustanovení se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a domáhal se jejich zrušení.
Stěžovatel navrhl rovněž zrušení ustanovení "§50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb.", a "zákona č. 7/2009 Sb. odst. 22 §49 odst. 4 a 5" a "zákona č. 7/2009 Sb. odst. 22 §50 odst. 1 a 2".
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li zákon jinak [§43 odst. 1 písm. e), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Ústavní soud je oprávněn zabývat se pouze těmi námitkami, které jsou pokryty petitem návrhu, resp. mají k němu z pohledu kontextuálního posouzení bezprostřední relevantní vztah (srov. nálezy sp. zn. II. ÚS 243/05, I. ÚS 516/05, II. ÚS 90/06, IV. ÚS 388/06).
Jak bylo zjištěno z obsahu odůvodnění předmětného usnesení Nejvyššího správního soudu, tento odmítl kasační stížnost stěžovatele z důvodu jejího opožděného podání [§106 odst. 2, §46 odst. 1 písm. b) ve spojení s §120 s. ř. s.]. Nad rámec rozhodovacího důvodu, opírajícího se stran doručení shora označeného usnesení Krajského soudu v Brně stěžovateli o §46 odst. 3 o. s. ř. za použití §50c odst. 4 o. s. ř. a §42 odst. 5 s. ř. s., tamní soud poukázal na to, že lhůta k podání kasační stížnosti marně uplynula i se zřetelem k jejímu počítání od následného fyzického převzetí (kasační stížností napadeného) usnesení stěžovatelem.
Potud je zřejmé, že v této části petitu návrhu stěžovatele bylo nutno ústavní stížnost posoudit jako návrh zjevně neopodstatněný.
Ohledně rozsahu petitu požadujícího zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. května 2008 č. j. 29 Ca 92/2008-53 se promítá popsaná procesní situace v tom, že stěžovatel (objektivně) nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z toho posléze plyne, že v tomto rozsahu je ústavní stížnost nepřípustná [§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Je-li ústavní stížnost odmítnuta z formálních důvodů [§43 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů], ve smyslu ustálené judikatury Ústavního soudu návrh na zrušení zákonných ustanovení sdílí osud ústavní stížnosti (srov. obdobně usnesení ve věci sp. zn. III. ÚS 101/95). [V této souvislosti nelze odhlédnout od toho, že výrok rozhodnutí Nejvyššího správního soudu by (alternativně) obstál i bez aplikace §50c odst. 4 o. s. ř.].
Na základě uvedených důvodů bylo proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§43 odst. 1 písm. e), odst. 2 písm. a), b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. března 2009
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu