ECLI:CZ:US:2010:3.US.2718.10.1
sp. zn. III. ÚS 2718/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 7. října 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o ústavní stížnosti stěžovatele BJA Czech, s. r. o. se sídlem v Praze 1, Hybernská 1009/24, zastoupené Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, proti výroku II. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 5280/2009 ze dne 22. 6. 2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se svou ústavní stížností z důvodů podrobně v ní rozvedených domáhá zrušení výroku II. v záhlaví označeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž byla zrušena část usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 Cmo 21/2009 ze dne 30. 9. 2009 a v tomto rozsahu vrácena jmenovanému soudu k dalšímu řízení.
Předtím, než se začne zabývat opodstatněností ústavní stížnosti, musí Ústavní soud zkoumat, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady jeho věcného projednání a zkoumá tak mimo jiné i jeho přípustnost.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V tomto ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci (viz např. nález ve věci sp. zn. III. ÚS 117/2000, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 19, č. 111).
Jak patrno ze shora uvedeného, ústavní stížnost směřuje proti zrušujícímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž byla věc vrácena vrchnímu soudu k dalšímu řízení. Věc stěžovatele tak dosud není pravomocně ukončena a za tohoto stavu třeba učinit závěr, že nebyly dosud vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práv poskytuje (§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a ústavní stížnost je tak nepřípustná. Byla proto bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. října 2010
Pavel Holländer
soudce zpravodaj