infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 22.11.2010, sp. zn. IV. ÚS 2852/10 [ usnesení / ŽIDLICKÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2010:4.US.2852.10.2

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2010:4.US.2852.10.2
sp. zn. IV. ÚS 2852/10 Usnesení Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci stěžovatele P. Č., právně zastoupeného advokátem JUDr. Miroslavem Jindrákem, Černokostelecká 33, Praha 10 – Strašnice, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 6. 2010 sp. zn. 19 Co 1346/2010, spojeného s návrhem na zrušení ustanovení §75b-3f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají. Odůvodnění: I. Ústavnímu soudu byl dne 3. 10. 2010 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jenzákon o Ústavním soudu“), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení výše citovaného usnesení obecného soudu. Své podání spojil stěžovatel s návrhem na zrušení části právního předpisu. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a dospěl k závěru, že nejsou splněny základní předpoklady pro projednání ústavní stížnosti, neboť tato je zatížena vadou, spočívající v nedostatku právního zastoupení. Je sice pravdou, že stěžovatel je v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, který mu byl určen Českou advokátní komorou, ovšem z přípisu samotného advokáta vyplývá, že byl stěžovatelem kontaktován těsně před uplynutím lhůty k podání ústavní stížnosti a proto podal ústavní stížnost alespoň v té podobě, jak ji vypracoval sám stěžovatel. Je tedy zjevné, že právní zastoupení advokátem je v tomto případě toliko formální a nebyla naplněna materiální podstata institutu právního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem. Vzhledem k tomu, že již samotná ústavní stížnost musí být sepsána advokátem, byla k odstranění této vady stanovena stěžovateli lhůta 14 dnů, v níž nebyla sjednána náprava. Dne 25. 10. 2010 byl Ústavnímu soudu doručen přípis právního zástupce stěžovatele, v němž žádá o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu, neboť jeho klient je ve složité finanční a sociální situaci a nemá proto pravděpodobně možnost pohybu po území ČR a nemá ani možnost telefonického spojení. Ze sdělení právního zástupce také vyplynulo, že k němu klient patrně ztratil důvěru a že dojde ke změně právního zastoupení, které má tento zajistit. Přípisem, doručeným Ústavnímu soudu dne 19. 10. 2010, namítl stěžovatel podjatost všech soudců a asistentů soudců 4. senátu Ústavního soudu. II. Ústavní soud se v předmětném případě musel předně vypořádat se vznesenou námitkou podjatosti všech soudců 4. senátu Ústavního soudu a proto v souladu s rozvrhem práce předložil věc k posouzení III. senátu Ústavního soudu, který svým usnesením ze dne 4. 11. 2010 dospěl k závěru, že soudci 4. senátu nejsou vyloučeni z projednávání daného případu. V souladu s ustanovením §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je nezbytné, aby byl stěžovatel v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. O této skutečnosti byl stěžovatel Ústavním soudem poučen v minulosti již opakovaně (srov. např. IV. ÚS 1779/10, IV. ÚS 177/10 a řada dalších) a je tedy dobře obeznámen s procesním postupem a plynutím lhůt při podávání ústavní stížnosti. Přesto mu byla Ústavním soudem stanovena lhůta k odstranění vad návrhu v délce trvání 14 dnů, kterou však stěžovatel nevyužil. Ústavní soud je toho názoru, že při podávání ústavní stížnosti lze od stěžovatele očekávat alespoň základní součinnost s advokátem, k níž náleží poskytnutí nejen všech relevantních informací, ale též dostatečného časového prostoru pro jeho vypracování. Pokud jde o návrh stěžovatele na zrušení ustanovení §75b-3f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, je třeba odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, z níž vyplývá, že v případě, kdy byla ústavní stížnost odmítnuta, sdílí takový návrh osud ústavní stížnosti. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud nevyhověl naléhavé žádosti právního zástupce o další prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu a ústavní stížnost odmítl, a to v souladu s ustanovením §43 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 22. listopadu 2010 Miloslav Výborný předseda senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2010:4.US.2852.10.2
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 2852/10
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 22. 11. 2010
Datum vyhlášení  
Datum podání 3. 10. 2010
Datum zpřístupnění 29. 11. 2010
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS České Budějovice
Soudce zpravodaj Židlická Michaela
Napadený akt rozhodnutí soudu
zákon; 99/1963 Sb.; občanský soudní řád; §75b/3/f
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-2852-10_2
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 68150
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-01