ECLI:CZ:US:2010:4.US.97.10.1
sp. zn. IV. ÚS 97/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudkyně Vlasty Formánkové a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatele A. V., zastoupeného Mgr. Martinem Bělinou, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 1, Dlouhá 13, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 30 Co 397/2009-120 ze dne 20. listopadu 2009 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel s odkazem na porušení zásady rovnosti účastníků řízení zaručené v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.
Z předložené ústavní stížnosti, z přiložené přílohy a ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 7 C 335/2007 Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal dne 6. května 2009 odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 7 C 335/2007-65 ze dne 11. března 2009, kterým mu bylo uloženo zaplatit žalobkyni GIENGER CENTRON s.r.o. částku 16.880.000,- Kč. Stěžovatel byl následně vyzván soudem, aby z tohoto odvolání uhradil soudní poplatek ve výši 675.200,- Kč. V návaznosti na tuto výzvu stěžovatel soudní poplatek neuhradil, ale požádal o osvobození od soudních poplatků. Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením č. j. 7 C 335/2007-95 ze dne 31. července 2009 (dále jen "rozhodnutí soudu prvního stupně") rozhodl, že stěžovateli se osvobození od soudních poplatků nepřiznává. K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze v záhlaví citovaným rozhodnutím rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že Městský soud v Praze mu v záhlaví citovaným rozhodnutím v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení znemožnil hájit jeho práva a zájmy v odvolacím řízení. Bližší rekapitulace obsahu ústavní stížnosti není třeba, neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam.
Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal v záhlaví citované rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Jak Ústavní soud ustáleně judikuje, rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, spadá do rozhodovací sféry obecných soudů. S ohledem na ústavně zaručený princip nezávislosti soudů (čl. 82 Ústavy ČR) Ústavnímu soudu zpravidla nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým obecný soud při zvažování důvodnosti uplatněného nároku dospěje (srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 271/2000, sp. zn. I. ÚS 201/02, sp. zn. II. ÚS 249/03, sp. zn. IV. ÚS 109/06, sp. zn. III. ÚS 2542/08 a další). Tato zásada je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR].
Dle názoru Ústavního soudu, který není další přezkumnou instancí v soustavě obecných soudů, nýbrž soudním orgánem ochrany ústavnosti [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR], v rozhodnutí soudu prvního stupně i ve v záhlaví citovaném rozhodnutí nelze spatřovat rozhodování bez bližších kritérií či zásad odvozených z právní normy a tato rozhodnutí jsou též v naprosto dostatečném rozsahu, v intencích ustanovení §138 odst. 1 občanského soudního řádu, na které odkazují, odůvodněna. Ústavní soud, ztotožňuje se s nimi a nemaje potřebu cokoli dalšího dodávat, na ně pro stručnost pouze odkazuje a uzavírá, že svým přezkumem v záhlaví citovaného rozhodnutí nic, co by odporovalo jakýmkoli principům, právům nebo svobodám zaručeným ústavními normami České republiky, nezjistil.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. dubna 2010
Miloslav Výborný v.r.
předseda IV. senátu Ústavního soudu