ECLI:CZ:US:2011:2.US.1558.11.2
sp. zn. II. ÚS 1558/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti J. V., proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 471/2007-84 ze dne 21. srpna 2007, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva financí, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností doručenou prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 27. května 2011 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení. Jím bylo jako nepřípustné odmítnuto jeho dovolání ve věci jeho žaloby o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem Ministerstva financí v souvislosti s dohledem nad družstevními záložnami. Současně se ústavní stížností stěžovatel domáhá, aby mu Ministerstvo financí zaplatilo "vzniklou škodu ve výši 94.168,- Kč plus částku Min. financí mi strženou z důchodu pro Adv. kanc."
2. Ještě předtím, než se Ústavní soud začne zabývat návrhem věcně, je vždy povinen přezkoumat, zda jsou k tomu splněny všechny zákonem stanovené formální předpoklady.
3. Pokud jde o pravomoc Ústavního soudu, ta je taxativně vymezena v čl. 87 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky a v podrobnostech rozvedena zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Rozhodování o náhradě škody mezi takto vymezené pravomoci nepatří. S ohledem na to není Ústavní soud příslušný k projednání návrhu, který by se toho týkal.
4. Pokud jde o napadené rozhodnutí dovolacího soudu, to bylo zástupci stěžovatele podle zjištění Ústavního soudu doručeno dne 7. září 2007. Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti (§72 odst. 3 zákona) tedy stěžovateli marně uplynula dne 6. listopadu 2007.
5. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, a to v části týkající se usnesení dovolacího soudu coby podanou po lhůtě stanovené zákonem pro její podání, tedy podle §43 odst. 1 písm. b) zákona, a ve zbývající zčásti coby návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, podle §43 odst. 1 písm. d) zákona. Ústavní soud přitom nepřistoupil k výzvě k odstranění vad ústavní stížnosti (absence právního zastoupení, absence ústavněprávní argumentace, absence dostatečného množství stejnopisů), neboť jejich odstranění by na tomto rozhodnutí nemohlo nic změnit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. června 2011
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj