ECLI:CZ:US:2011:2.US.3073.10.1
sp. zn. II. ÚS 3073/10
Nález
Nález Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké - ze dne 10. března 2011 sp. zn. II. ÚS 3073/10 ve věci ústavní stížnosti D. P. proti příkazu soudce Okresního soudu v Lounech č. j. 0 Nt 1013/2010-5 ze dne 11. října 2010 a proti domovní prohlídce vykonané na jeho základě, spojené s návrhem na vydání předběžného opatření a návrhem na přednostní projednání, za účasti 1. Okresního soudu v Lounech a 2. Policie České republiky jako účastníků řízení.
Výrok
I. Příkaz soudce Okresního soudu v Lounech č. j. 0 Nt 1013/2010-5 ze dne 11. října 2010 se ruší.
II. Policii České republiky se zakazuje pokračovat v porušování základních práv stěžovatele podle čl. 12 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.
III. Policii České republiky se přikazuje obnovit stav před porušením tím, že vydá věci zajištěné při domovní prohlídce provedené dne 13. října 2010 v bytě č. 28 na adrese F. ul., P.
IV. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá.
Odůvodnění:
I.
Rekapitulace ústavní stížnosti
1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 26. října 2010 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného příkazu, kterým byla nařízena domovní prohlídka v bytě A. Š., v němž měl stěžovatel bydlet, a dále se domáhá, aby bylo policejnímu orgánu zakázáno pokračovat v zásahu do jeho základních práv zadržováním movitých věcí odňatých při domovní prohlídce a při prohlídce osobního vozidla dne 13. října 2010, a aby mu byly tyto věci vydány. Má za to, že vydáním příkazu a následným provedením domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor byla porušena jeho základní práva podle čl. 2 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. V ústavní stížnosti konkrétně s odkazem na právní názory obsažené v nálezu sp. zn. I. ÚS 536/06 ze dne 28. 4. 2009 (N 100/53 SbNU 263) a nálezu sp. zn. IV. ÚS 1780/07 ze dne 25. 8. 2008 (N 147/50 SbNU 297) namítá jednak to, že příkaz neobsahuje jasné odůvodnění nařízení domovní prohlídky. Odkaz na "zatím opatřené důkazy" považuje za nedostatečný. Není uvedeno, proč by se na uvedené adrese měly nacházet dokumenty obchodních společností LEGIOS, a. s., ÚJI Trade, a. s., a Onetrade, s. r. o., s nimiž nemá nic společného. Dále namítá, že příkaz zcela postrádá odůvodnění, proč je domovní prohlídka považována za neodkladný a neopakovatelný úkon v situaci, kdy stěžovatel doposud nebyl obviněn z žádného trestného činu. Proto má stěžovatel za to, že bylo porušeno jeho právo na nedotknutelnost osoby a soukromí a že soud ani policejní orgán nepostupovaly způsobem, který stanoví zákon.
II.
Předběžné opatření a naléhavost věci
3. Současně má stěžovatel za to, že je třeba zabránit následkům provedené prohlídky, neboť zásah trvá - byly mu odňaty věci, které jsou zkoumány orgány činnými v trestním řízení. Proto stěžovatel navrhuje vydání předběžného opatření, kterým bude policejnímu orgánu zakázáno zadržené věci zkoumat a jakkoliv s nimi nakládat vyjma jejich vrácení stěžovateli. Pro trvající zásah orgánu veřejné moci shledává i naléhavost své ústavní stížnosti a navrhuje její přednostní projednání.
4. Ústavní soud v minulosti jasně vyložil, že je při výkladu institutů vybočujících z řádného průběhu řízení o ústavní stížnosti veden jednak maximou rovnosti účastníků řízení a dále speciální povahou tohoto řízení, z něhož by aplikace uvedených institutů učinila de facto řádný opravný prostředek. Proto bylo k aplikaci uvedených institutů přistoupeno toliko tehdy, došlo-li by jinak k nezvratným osobním důsledkům vylučujícím i reparační či satisfakční funkci právní odpovědnosti [srov. nález sp. zn. III. ÚS 258/03 ze dne 6. 5. 2004 (N 66/33 SbNU 155)]. O nic takového v posuzovaném případě nejde, a proto Ústavní soud odmítl jak návrh na přednostní projednání věci, tak i návrh na vydání předběžného opatření.
III.
Vyjádření ostatních účastníků řízení
5. Ústavní soud vyzval ostatní účastníky řízení, aby se k ústavní stížnosti vyjádřili.
6. Okresní soud v Lounech se nijak nevyjádřil a souhlasil s upuštěním od ústního jednání.
7. Policie České republiky obsáhle rekapituluje předmětnou trestní věc, jež počala vytýkacím řízením Finančního úřadu v Lounech vůči obchodní společnosti LOSTR, a. s., (nyní LEGIOS, a. s.) motivovaným nadměrně vysokým odpočtem daně z přidané hodnoty v roce 2009 oproti minulým létům. Takto bylo zjištěno, že byly zahrnuty do účetnictví fiktivní nákupy komponentů k opravě železničních vagonů nejméně od obchodních společností Onetrade, s. r. o., (nyní VH METAL TRADE, s. r. o.), a ÚJI Trade, a. s., v celkové hodnotě 588 253 677 Kč s cílem získat nárok na odpočet daně nejméně ve výši 111 768 198,70 Kč. Dne 20. listopadu 2009 byly zahájeny úkony trestního řízení k objasnění podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně. Zástupci všech shora uvedených obchodních společností komunikovaly v dané věci s územním finančním orgánem v minimální míře, resp. se zpožděním a písemnosti předkládají neúplné a chronologicky neuspořádané. Podle policejního orgánu tím záměrně protahují řízení (před územním finančním orgánem), což zřejmě budou dělat i nadále až do doby uplynutí zákonem stanovené lhůty pro řízení. Policejní orgán měl tedy obavu ze zmaření, zničení nebo ztráty důkazního materiálu. Obchodní společnost ÚJI Trade, a. s., fakticky neměla žádné sídlo, o postavení stěžovatele jako statutárního orgánu nebylo pochyb a podle předchozího šetření bylo zjištěno, že bydlí v bytě č. 28 na adrese F. ul., P., vlastněném A. Š. K námitce absence řádného odůvodnění napadeného příkazu je uváděno, že stěžovatel jako statutární orgán ÚJI Trade, a. s., měl disponovat účetními doklady této obchodní společnosti a znalostmi o její obchodní činnosti s obchodní společností LOSTR, a. s. Policejní orgán všechny skutečnosti uvedl a řádně doložil ve svém podnětu státnímu zástupci, který vše řádně prezentoval ve svém návrhu. O formulaci napadeného příkazu nenáleží policejnímu orgánu spekulovat, nicméně výslovné neoznačení a neodůvodnění, že se jedná o úkon neodkladný a neopakovatelný, nic nemění na zákonném postupu policejního orgánu, o čemž svědčí i (blíže nijak neoznačené) nálezy Ústavního soudu v minulosti.
8. Vrchní státní zastupitelství v Praze se vzdalo postavení vedlejšího účastníka řízení.
9. Na vyjádření policejního orgánu reagoval stěžovatel replikou. Tvrzení o eliminování spolupráce s územním finančním orgánem označil za ryze subjektivní vnímání řízení, v němž docházelo k řadě chyb. V té souvislosti poukazuje na to, že bylo ze strany nadřízeného územního finančního orgánu několikrát vyhověno opravným prostředkům obchodní společnosti LOSTR, a. s. K tvrzení o nebezpečí uplynutí lhůty k řízení poukázal stěžovatel na to, že pro vytýkací řízení není stanovena žádná lhůta. Podle stěžovatele bylo k prohlídkám přikročeno ze strany policejního orgánu v okamžiku, kdy začalo docházet k únikům spisu, a v důsledku toho se o případu zmínil tisk.
IV.
Skutková východiska
10. Z vyžádaného spisu Okresního soudu v Lounech sp. zn. 0 Nt 1013/2010 Ústavní soud zjistil, že se státní zástupkyně na třech stranách návrhu zabývala podrobně jak okolnostmi prošetřované trestné činnosti, tak vztahem stěžovatele k ní, včetně důvodu, proč je navrhována prohlídka bydliště stěžovatele, a nikoliv sídla obchodní společnosti ÚJI Trade, a. s., a co přesně má být hledáno. Dále návrh obsahuje údaj, že s ohledem na "četnost úkonů" je nelze "provést ve stejném čase ke každé osobě a konkrétnímu místu, takže domovní prohlídka může být provedena i jako neodkladný a neopakovatelný úkon", a že s ohledem na to je nutno, aby ke každému navrhovanému objektu byl vydán samostatný příkaz k domovní prohlídce. Na tomto místě je třeba připomenout, že návrh se týkal pouze jediné bytové jednotky včetně příslušenství, v níž se měl stěžovatel fakticky zdržovat.
11. Napadený příkaz k domovní prohlídce na jediné straně obsahuje označení navrhujícího státního zastupitelství, označení právní kvalifikace prošetřovaného podezření, označení bytové jednotky a jejího příslušenství a její vlastnice, skutečnost, že se jedná o bydliště stěžovatele, který jednal za obchodní společnost ÚJI Trade, a. s., že se jedná o jednoho z hlavních podezřelých a že se tam mají nacházet účetní doklady týkající se obchodní činnosti obchodních společností LEGIOS, a. s., Onetrade, s. r. o., a ÚJI Trade, a. s. Z webových stránek Ministerstva spravedlnosti bylo zjištěno, že stěžovatel byl od 28. února 2008 do 11. března 2010 statutárním orgánem - členem představenstva obchodní společnosti ÚJI Trade, a. s.
12. Ze stěžovatelem předloženého protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne 13. října 2010 bylo zjištěno, že uvedeného dne byla na základě příkazu soudce Okresního soudu v Lounech č. j. 0 Nt 1013/2010-5 ze dne 11. října 2010 v době od 08:32 do 16:00 hodin provedena prohlídka v bytě obývaném stěžovatelem a J. H. na adrese F. ul., P. Této prohlídce byla přítomna nejprve majitelka bytu A. Š. a posléze i spoluuživatelka J. H. a byly při ní nalezeny a zadokumentovány určité věci, které policejní orgán zajistil.
13. Ze stěžovatelem předloženého protokolu o provedení prohlídky jiných prostor ze dne 13. října 2010 bylo zjištěno, že uvedeného dne v době od 12:15 do 12:45 hodin byla provedena prohlídka osobního motorového vozidla Škoda Octavia GLX, RZ 4A7 9989. Tato prohlídka byla provedena na základě souhlasu uživatelky tohoto vozidla, J. H., jež tento osobní automobil vlastními klíči zpřístupnila a byla prohlídce přítomna, a navíc jako neodkladný a neopakovatelný úkon s ohledem na možnost zmaření či zničení důkazního materiálu, který se může v místě prohlídky nacházet. Při této prohlídce byly policejnímu orgánu vydány J. H. dva vyměnitelné paměťové disky, které se nacházely v předmětném osobním automobilu.
V.
Závěr ve vztahu k příkazu k domovní prohlídce
14. Ústavní soud v minulosti dovodil, že pokud ještě nebylo zahájeno trestní stíhání konkrétní osoby, musí být příkaz k provedení domovní prohlídky vydán s odůvodněním toho, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný. V opačném případě trpí příkaz závažnou vadou, která má za následek porušení ústavně zaručeného základního práva na domovní svobodu zakotveného v čl. 12 odst. 1 a 2 Listiny a práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny [sp. zn. IV. ÚS 1780/07 ze dne 25. 8. 2008 (N 147/50 SbNU 297) aj.].
15. Právě o případ řízení před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání se v posuzovaném případě jednalo, jak vyplývá z tohoto příkazu samotného i z návrhu státní zástupkyně na jeho vydání a v neposlední řadě i z vyjádření policejního orgánu k ústavní stížnosti. Napadený příkaz k domovní prohlídce vůbec neuvádí, že by se mělo jednat o úkon neodkladný a neopakovatelný, natož z jakých důvodů. Tento příkaz přitom finalizuje oprávnění policejního orgánu coby orgánu veřejné moci k zásahu do základního práva podle čl. 12 Listiny. To je dáno tím, že právě příkazem k domovní prohlídce je konstatována důvodnost, resp. zákonnost její realizace, a to včetně případných podmínek, za kterých musí být vykonána. Tuto přezkumnou a do značné míry i dozorčí funkci soudu nad průběhem trestního řízení na sebe nemůže převzít sám policejní orgán tím, že v protokolu o provedení domovní prohlídky vzdor mlčení soudního příkazu k domovní prohlídce tuto označí za úkon neodkladný a neopakovatelný, jak se stalo v daném případě.
16. Podobně je z pohledu následného přezkumu, ať už obecného soudu rozhodujícího o věci samé či Ústavního soudu v řízení o ústavní stížnosti, bez zásadního významu, zda byl návrh státního zástupce na vydání příkazu k domovní prohlídce odůvodněn i neodkladností a neopakovatelností tohoto úkonu, a případně jak. V daném případě je do určité míry pochybné, zda návrh státní zástupkyně takto skutečně odůvodněn byl, či zda nedošlo toliko k mylnému zanechání tohoto údaje z konceptu návrhu náležejícího ke zcela jiné trestní věci.
17. Lze tedy uzavřít, že obecný soud porušil základní práva stěžovatele podle čl. 12 odst. 1 a 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny, když vydal příkaz k domovní prohlídce bytu užívaného stěžovatelem, aniž by se zabýval tím, zda se jedná o úkon neodkladný či neopakovatelný a z jakého konkrétního důvodu.
18. Ústavní soud se nezabýval dalšími námitkami stěžovatele proti příkazu k domovní prohlídce, protože jejich projednání by na shora uvedeném závěru nemohlo nic změnit.
VI.
Závěr ve vztahu k provedení domovní prohlídky
19. S ohledem na to, že na základě předmětného příkazu byla domovní prohlídka skutečně provedena a byly při ní zajištěny policejním orgánem určité věci, je zřejmé, že důsledky této prohlídky neskončily jejím provedením. Policejní orgán ve svém vyjádření k ústavní stížnosti nijak nepopřel, že s věcmi zajištěnými při domovní prohlídce stále nakládá. Jak bylo vyloženo výše, je příkaz k domovní prohlídce condicio sine qua non k tomu, aby domovní prohlídka mohla být legitimně provedena. Ústavně souladný základ pro provedení domovní prohlídky však v daném případě není dán. Nebyl-li ovšem dán legitimní důvod k provedení domovní prohlídky, nemůže být dán ani legitimní důvod k zajištění věcí, které byly při domovní prohlídce nalezeny.
20. Je sice pravda, že nálezem sp. zn. II. ÚS 362/06 ze dne 1. 11. 2006 (N 200/43 SbNU 239) odmítl Ústavní soud vyhovět ústavní stížnosti směřující proti zásahu způsobenému provedením domovní prohlídky v situaci, kdy byl příkaz k této domovní prohlídce současně tímtéž nálezem zrušen pro rozpor s ústavním pořádkem. K onomu postupu však Ústavní soud vedla skutečnost, že se při provádění domovní prohlídky nenašly žádné věci důležité pro trestní řízení, a proto byl zásah orgánu veřejné moci provedením oné domovní prohlídky ukončen. Právě těmito skutkovými okolnostmi, jež vyústily v daný závěr Ústavního soudu, se však tehdejší případ od případu nyní posuzovaného zásadně liší.
21. Proto lze uzavřít, že policejní orgán tím, že provedl na základě výše uvedeného příkazu domovní prohlídku a zajistil při ní určité věci stěžovatele, porušil jeho základní práva podle čl. 12 odst. 1 a 2 Listiny, a proto je namístě v souladu s návrhem stěžovatele podle §82 odst. 3 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zakázat, aby v porušování základních práv stěžovatele pokračoval, a přikázat, aby obnovil stav před porušením vydáním věcí zajištěných při domovní prohlídce konané dne 13. října 2010 v bytě užívaném stěžovatelem.
VII.
Závěr ve vztahu k prohlídce jiných prostor
22. Dne 13. října 2010 byla souběžně s domovní prohlídkou provedena policejním orgánem i prohlídka osobního motorového vozidla Škoda Octavia GLX, RZ 4A7 9989. Tato prohlídka ovšem byla provedena tak, že J. H., jež disponovala s doklady i klíči od uvedeného vozidla, souhlasila s prohlídkou tohoto vozidla a konečně i s vydáním věcí, které byly při prohlídce nalezeny policejním orgánem. J. H. a stěžovatel přitom byli spoluuživateli bytu, ve kterém byla prováděna domovní prohlídka. Stěžovatel v ústavní stížnosti nijak nezpochybňuje postup J. H., resp. její faktickou držbu daného vozidla v době prohlídky, a toliko uvádí, že se jedná o jeho vozidlo. Dlužno dodat, že ve vztahu k prohlídce tohoto osobního vozidla není stěžovatelem namítáno prakticky vůbec nic.
23. Ústavní soud se v nálezu sp. zn. II. ÚS 474/07 ze dne 27. 9. 2007 (N 151/46 SbNU 505) přihlásil k principu přiměřenosti, jež použití státní moci vyhrazuje na případy, kdy sledovaného cíle nelze dosáhnout se souhlasem dotčené osoby. V daném případě k nalezení věcí (možná) důležitých pro trestní řízení došlo v důsledku provedení prohlídky vozidla za souhlasu osoby, o níž bylo a nadále je možné předpokládat, že k udělení takového souhlasu byla oprávněna. Za takové situace lze považovat postup policejního orgánu za legitimní a souladný s ústavním pořádkem.
24. Ze shora vyložených důvodů bylo tedy ústavní stížnosti v části týkající se příkazu k domovní prohlídce a provedení domovní prohlídky vyhověno a v části týkající se provedení prohlídky jiných prostor byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.
VIII.
Upuštění od ústního jednání
25. Od ústního jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci, a proto bylo s výslovným souhlasem všech účastníků upuštěno od ústního jednání podle §44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.