ECLI:CZ:US:2011:4.US.2251.11.1
sp. zn. IV. ÚS 2251/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 31. srpna 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele JUDr. D. R., zastoupeného Mgr. Jaroslavou Malou, advokátkou se sídlem SNP 1872, 434 01 Most, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. května 2011 č. j. 2 Nt 1601/2011-25, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž tamní soud podle §85b odst. 9 trestního řádu za použití §85b odst. 3 trestního řádu vyhověl návrhu soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. února 2011 sp. zn. 40 Nt 1802/2011 a poskytl souhlas k seznámení se s obsahem všech listin, které se nacházejí v šanonech označených pod číslem 1-106, zajištěných v rámci prohlídky jiných prostor konané dne 2. února 2011 v budově v rozhodnutí přesně specifikované, realizované ve věci vedené policejním orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, expozitura Ústí nad Labem, pod ČTS: OKFK-87/TČ-2008-26. Tento výrok odůvodnil soud tím, že předmětné listiny neobsahují skutečnosti, o nichž je stěžovatel jakožto advokát povinen zachovávat mlčenlivost.
Stěžovatel tvrdil, že Krajský soud v Ústí nad Labem tímto rozhodnutím orgánům činným v trestním řízení umožnil de facto přístup k listinám advokáta, které od klientů obdržel k jejich obhajobě. Ve věci vedené policejním orgánem, jak již byla označena, zastupuje obviněné stíhané pro trestný čin, jehož se měli dopustit v postavení členů představenstva společnosti RHINOCEROS, akciová společnost. V souvislosti s obhajobou mu byla pro její přípravu svěřena celá řada listin o rozsahu několika desítek tisíc stran, které z důvodu obtížné manipulace s takovým množstvím materiálu a potřeby rozsáhlé konzultace s klienty - jak uvádí - uložil ve skladu, jenž si pronajal od této společnosti. Předmětnou místnost označil jako "JUDr. D. R. - advokátní kancelář, SKLAD". V rámci prohlídky jiných prostor, resp. této místnosti přivolaný zástupce České advokátní komory posléze odepřel souhlas k zajištění šanonů, které se v ní nacházely.
Krajskému soudu v Ústí nad Labem stěžovatel vytýká, že soudním nahrazením souhlasu České advokátní komory byla porušena jeho (blíže nekonkretizovaná) ústavně zaručená práva. Stěžovatel má jednak za to, že soud nesprávně rozhodoval dle trestního řádu, ačkoliv měl aplikovat ustanovení §200j a násl. o. s. ř. Dále namítal, že v rámci konaného veřejného zasedání přerušil soud jednání na dobu tří hodin, v níž není dle něj možné s přiměřenou pečlivostí prostudovat 106 šanonů o desítkách tisíc stran a takto dospět k závěru, že listiny neobsahují skutečnosti, o nichž je advokát povinen zachovávat mlčenlivost. V tom rámci stěžovatel zdůraznil, že tento svůj závěr soud neodůvodnil. Soudu taktéž vytýká, že nemohl přednést konečný návrh a ani se nemohl "k věci po provedeném dokazování vyjádřit". Na podporu svého názoru o protiústavním postupu soudu poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 889/10 a navrhl, aby Ústavní soud v záhlaví uvedené rozhodnutí zrušil.
Dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.
Skutečnost, že nahrazení souhlasu České advokátní komory pro případ odepření souhlasu se zajištěním věci v trestním řízení podléhá procesnímu řízení dle §85b trestního řádu je založena kvalitou tohoto ustanovení legis specialis vůči §200j a násl. o. s. ř. a podává se kupříkladu z již citovaného nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 889/10.
Jakkoli opakovaně ve své dosavadní judikatuře Ústavní soud výslovně zdůraznil, že při posuzování ústavnosti postupu orgánů veřejné moci je vázán pouze petitem návrhu a nikoliv již jeho odůvodněním, čímž se otevírá možnost ústavněprávního přezkumu i z jiných hledisek, než v ústavní stížnosti předestřených (kupř. nálezy sp. zn. I. ÚS 129/99, I. ÚS 424/2000, I. ÚS 603/2000, II. ÚS 242/98, II. ÚS 305/99, II. ÚS 182/01, IV. ÚS 525/01, IV. ÚS 98/03 a další), z uvedeného neplyne závěr, dle něhož navrhovatele v řízení o ústavní stížnosti nezatěžuje břemeno tvrzení (srov. nálezy ve věcech sp. zn. Pl. ÚS 7/03 per analogiam, IV. ÚS 188/04, IV. ÚS 430/05).
V návrhu soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. února 2011 sp. zn. 40 Nt 1802/2011 na nahrazení souhlasu dle §85b odst. 3 trestního řádu se výslovně uvádí, že účelem prohlídky příslušné místnosti, označené jako sklad stěžovatele, bylo zajištění účetnictví obchodní společnosti RHINOCEROS, akciová společnost, za období od roku 2005 do roku 2009, nikoliv například korespondence mezi advokátem a jeho klienty nebo záznamy o jednání s klienty, na jejichž obsah by se již samozřejmě mohla vztahovat povinnost mlčenlivosti advokáta.
Pokud stěžovatel vytýká odůvodnění soudu pouhé konstatování, že předmětné listiny neobsahují skutečnosti, o nichž je stěžovatel jakožto advokát povinen zachovávat mlčenlivost, potud nutno uvést následující:
Ve svém návrhu stěžovatel (oproti shora zmíněné povinnosti tvrzení a s ní související povinnosti důkazní v řízení o ústavní stížnosti) neuplatil žádnou konkrétní argumentaci, resp. konkrétní tvrzení poukazující byť jen na jedinou listinu, na níž rozhodnutí soudu dopadá a ve vztahu k jejímuž obsahu je jako advokát zastupující své klienty povinen zachovávat mlčenlivost, aniž by samozřejmě obsah listiny musel (věcně) specifikovat. Jak je patrno z protokolu o jednání (u něhož z povahy věci dokazování listinami zařazených do šanonů ani nebylo prováděno), totéž neučinil, resp. neučinila při veřejném zasedání konaném Krajským soudem v Ústí nad Labem ani jeho zástupkyně Mgr. J. Malá, když stěžovatel osobně nebyl na veřejném zasedání přítomen. Mgr. J. Malá navrhla pouze zamítnutí návrhu, nekonkretizovala žádné listiny (či okruhy listin) z předmětného rozsáhlého materiálu, které obsahují (by potenciálně mohly obsahovat) skutečnosti, jež podléhají mlčenlivosti advokáta, a vyjádřila toliko přesvědčení, že by řízení mělo být vedeno podle §200j a násl. o. s. ř. V souvislosti s tím, jakož i s obsahem návrhu soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem a časovým rozpětím více než tří hodin, kdy bylo přerušeno veřejné zasedání soudu, nelze bez dalšího tudíž ani předpokládat, že by Krajský soud v Ústí nad Labem přezkoumání listinného materiálu - mělo-li se jednat (ohledně pro účely trestního řízení zajištěných šanonů) o účetnictví obchodní společnosti RHINOCEROS, akciová společnost - nevěnoval dostatečnou pečlivost, jak mu stěžovatel vytýká.
Jelikož svou oponenturou zásah do svých ústavně zaručených práv stěžovatel pro uvedené neprokázal, byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2011
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu