ECLI:CZ:US:2011:4.US.2693.11.1
sp. zn. IV. ÚS 2693/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 27. října 2011 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti Společenství vlastníků jednotek Hasičská 3038, se sídlem Hasičská 3038, 738 01 Frýdek-Místek, zastoupeného JUDr. Jiřím Rakem, advokátem, AK Štefánikova 58/31, 742 21 Kopřivnice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 5. 2011 č. j. 15 Co 133/2011-89 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Včas podanou ústavní stížností se Společenství vlastníků jednotek Hasičská 3038 (dále jen "stěžovatel") domáhalo zrušení shora označeného rozhodnutí odvolacího soudu vydaného ve věci sp. zn. 141 C 206/2009 vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku.
II.
Z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti.
Dne 29. 12. 2010 Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením č. j. 141 C 206/2009-74 na návrh žalobce zastavil řízení a uložil žalobci povinnost zaplatit stěžovateli náhradu nákladů řízení.
Dne 31. 5. 2011 Krajský soud v Ostravě usnesením č. j. 15 Co 133/2011-89 k odvolání žalobce změnil výrok o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III.
V ústavní stížnosti stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že Krajský soud v Ostravě nesprávně aplikoval právní předpis v rozhodnutí o právu stěžovatele na náhradu nákladů řízení. Odvolacím soudem bylo, dle názoru stěžovatele, chybně aplikováno ustanovení §146 odst. 2 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, (dále jen "o. s. ř.") namísto ustanovení §146 odst. 2 věty první o. s. ř.
IV.
Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatele a poté rozhodl, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ve vztahu k rozhodování obecných soudů o náhradě nákladů řízení a jeho reflexí z hlediska práva na spravedlivý proces Ústavní soud opakovaně zdůrazňuje, že otázka náhrady nákladů řízení (jakkoliv způsobilá účastníky řízení citelně zasáhnout), nemůže být z hlediska práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") kladena na stejnou úroveň jako proces meritorního rozhodování (srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 109/03 či IV. ÚS 10/98 dostupná v elektronické podobě na http://nalus.usoud.cz). Rozdílný názor na interpretaci podústavního práva sám o sobě nemůže založit porušení práva na soudní ochranu či spravedlivý proces (srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 303/02, Sb. n. u., sv. 27, str. 307). Otázka náhrady nákladů řízení sice může dosáhnout ústavněprávní dimenze, avšak pouze tehdy, jestliže aplikace či interpretace předmětných ustanovení obecnými soudy je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti např. v důsledku přepjatého formalismu, zcela nedostačujícího odůvodnění rozhodnutí či svévole. Proto jsou případy, kdy Ústavní soud otevře ústavní stížnost věcnému přezkumu v otázce náhrady nákladů řízení, zcela výjimečné.
Shora uvedená pochybení Ústavní soud v projednávané věci neshledal - naopak Krajský soud v Ostravě při svém rozhodování zohlednil ustálenou judikaturu obecných soudů i tradiční výklad doktrinární a své rozhodnutí řádně a přezkoumatelným způsobem odůvodnil. Krajský soud nadto přihlédl ke konkrétním okolnostem předmětného případu, shledal důvody pro uplatnění ustanovení §150 o. s. ř. a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Maje postup a následná rozhodnutí odvolacího soudu za ústavně zcela souladné, může Ústavní soud na odůvodnění stěžovaného usnesení v dalším odkázat, neboť znovu opakovat tam již akceptovatelně uvedené bylo by zjevnou nadbytečností.
Pro vyložené byla ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jako zjevně neopodstatněná odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 27. října 2011
Michaela Židlická, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu