ECLI:CZ:US:2011:4.US.3183.11.1
sp. zn. IV. ÚS 3183/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 27. října 2011 o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., proti usnesení ze dne 19. 9. 2011 čj. 20 Co 374/2011-38 (rozhodující soud neuveden) takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 24. 10. 2011 označeným značkou 071011/JF20098-ÚSČR se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení. Činí tak, aniž by byl pro řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci [viz §29, §30 odst. 1 a §31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] a aniž by jeho podání splňovalo formální a obsahové požadavky návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem (§34, §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
Stěžovatel se přitom v minulosti obrátil na Ústavní soud již s desítkami ústavních stížností trpících stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem, a k odstranění totožné vady byl opakovaně vyzýván s tím, že její případné neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí jeho ústavní stížnosti (např. sp. zn. I. ÚS 3016/07, II. ÚS 1066/09, I. ÚS 2304/09, IV. ÚS 56/06, II. ÚS 256/06, II. ÚS 2521/07, II. ÚS 832/11, II. ÚS 1515/11 a další). Současně byl Ústavním soudem pravidelně poučován o náležitostech návrhu i o dalších předpokladech pro jeho projednání.
Stěžovatel byl rovněž Ústavním soudem již dříve poučen (viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 438/09 nebo IV. ÚS 2511/11), že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Protože u stěžovatele lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnutá sdělení byla mu objektivně způsobilá zprostředkovat informaci, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, setrvání na požadavku jeho dalšího poučování by bylo postupem neefektivním a formalistickým, zejména za situace, kdy předchozí opakované výzvy Ústavního soudu nerespektoval.
Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. října 2011
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj