ECLI:CZ:US:2012:4.US.61.12.1
sp. zn. IV. ÚS 61/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 31. ledna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele OSMPB, občanské sdružení, IČ 27035956, se sídlem Teplice, St. Duchcovská 404/75, zastoupeného JUDr. Filipem Štípkem, advokátem se sídlem Ústí nad Labem, Pařížská 538/19, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. října 2011 č. j. 5 As 90/2011-37 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. srpna 2011 č. j. 22 A 89/2011-23, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se svou ústavní stížností domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že Krajský soud v Ostravě zamítl jeho žádost o přiznání osvobození od placení soudních poplatků, Nejvyšší správní soud pak kasační stížnost, kterou proti uvedenému usnesení podal, zamítl, přičemž oba soudy jej tak zkrátily i na ústavně zaručeném právu na informace, které garantuje čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Vyslovil přesvědčení, že žádost o přiznání osvobození od placení soudních poplatků nebyla soudy řádně právně posouzena, neproběhlo řádné dokazování o jeho nemajetnosti, která je skutečná, nepředstíraná a jejím namítáním nebyla snaha institut osvobození od soudních poplatků zneužít, ale pouze využít. Pro uvedené pak pouhý v odůvodnění učiněný odkaz soudu na jiné rozhodnutí, ve kterém nebylo žádosti vyhověno, nepovažuje za správný. Dále poukázal na to, že vyhovění jeho žádosti by mu umožnilo podat žalobu proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě, jímž byla částečně odmítnuta, dle jeho názoru neoprávněně, uplatněná žádost o svobodný přístup k informacím.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí soudů zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě v souladu s §109 odst. 2 a 3 soudního řádu správního a s poukazem na obsah §36 odst. 3 citovaného právního předpisu, na svou judikaturu vztahující se k posuzování podmínek pro osvobození od soudních poplatků právnických osob a k hodnocení jejich finanční situace důvodně shledal rozhodnutí, kterým žalobci, nyní stěžovateli, nebylo osvobození od soudních poplatků přiznáno, správným. Proto kasační stížnost zamítl opodstatněně, když v odůvodnění rozhodnutí se s námitkami stěžovatele vyčerpávajícím způsobem vypořádal - na obsah odůvodnění lze v dalším odkázat. Nutno dodat, že postavení Ústavního soudu vymezuje čl. 83 Ústavy České republiky tak, že jde o orgán ochrany ústavnosti. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu (i pro rozhodnutí o žádosti o osvobození od placení soudních poplatků) jsou záležitostí soudů, a pokud při této činnosti soudy postupují v souladu s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů učiněné obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (sp. zn. III. ÚS 23/93, III. ÚS 216/95 a násl.).
Pro výše uvedené, pro zjištění, že se soudy ve stížností napadených rozhodnutích nedostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2012
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu