ECLI:CZ:US:2014:1.US.1744.12.2
sp. zn. I. ÚS 1744/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky), soudkyně Ivany Janů a soudce Stanislava Balíka o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Karla Mušky, zastoupeného JUDr. Ivo Jahelkou, Ph.D., advokátem se sídlem Sládkova 351/II, 377 01 Jindřichův Hradec, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2012 č. j. 28 Cdo 1526/2010-73, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2009 č. j. 22 Co 349/2009-51 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 11. března 2009 č. j. 9 C 394/2008-32, takto:
Řízení se přerušuje.
Odůvodnění:
1. Ve včasné a řádně podané ústavní stížností, doručené Ústavnímu soudu dne 10. května 2012, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů z důvodu porušení jeho ústavně zaručených práv, a to zejména práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva na odškodnění újmy vzniklé nesprávným úředním postupem, zakotveného v čl. 36 odst. 3 Listiny.
2. Ze spisové dokumentace Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 11. března 2009 č. j. 9 C 394/2008-32 byla žaloba o určení povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 1 092 000,- Kč se zákonnými úroky z prodlení od 1. 11. 2007 v plném rozsahu zamítnuta. O odvolání stěžovatele pak rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 11. 2009 č. j. 22 Co 349/2009-51 tak, že rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. Proti rozsudku odvolacího soudu podal stěžovatel dovolání, o kterém Nejvyšší soud rozhodl rozsudkem ze dne 13. 3. 2012 č. j. 28 Cdo 1526/2010-73 tak, že dovolání žalobce se odmítá co do částky 205 488 Kč a co do částky 886 512 Kč se rozsudek Městského soudu v Praze zrušuje, jakož i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 v témže rozsahu, a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Proti rozsudku Nejvyššího soudu ve výroku, jímž bylo odmítnuto dovolání stěžovatele a rozsudku Městského soudu v Praze v části, která obsahově souvisí s odmítavým výrokem rozsudku Nejvyššího soudu, podal stěžovatel nyní projednávanou ústavní stížnost.
3. Dále Ústavní soud zjistil, že v dalším řízení před Obvodním soudem pro Prahu 8 vzal žalobce žalobu co do částky 20 912 Kč zpět. Řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno, a co do částky 865 000 Kč byla žaloba rozsudkem ze dne 2. 5. 2012 opětovně zamítnuta. Městský soud v Praze pak svým rozsudkem ze dne 27. 9. 2012 č. j. 22 Co 294/2012-134 rozsudek soudu prvního stupně co do částky 713 032 Kč potvrdil a co do částky 152 568 Kč zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení. Proti posledně jmenovanému rozsudku podal stěžovatel dovolání, o kterém dosud nebylo Nejvyšším soudem rozhodnuto.
4. Z výše uvedeného vyplývá, že ohledně části nároku, který byl předmětem řízení před obecnými soudy a ve kterých byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností stěžovatele, stále probíhá řízení o dovolání před Nejvyšším soudem. Ústavní soud došel k názoru, že výsledek tohoto řízení může mít pro rozhodnutí o ústavní stížnosti význam, a proto se rozhodl postupovat podle §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s §109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a řízení přerušil do doby, než řízení o dovolání před Nejvyšším soudem skončí. Pokračovat v řízení o ústavní stížnosti bude Ústavní soud poté, co mu bude stěžovatelem sděleno, jakým způsobem Nejvyšší soud o dovolání rozhodl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. února 2014
Kateřina Šimáčková, v. r.
předsedkyně senátu