ECLI:CZ:US:2014:2.US.1927.14.1
sp. zn. II. ÚS 1927/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Slaviboje Kuchty, zastoupeného JUDr. Bohumilem Měšťánkem, advokátem AK se sídlem Čs. armády 828/34, 160 00 Praha 6, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2013 č. j. 30 Cdo 860/2013-389, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. dubna 2012 č. j. 3 Co 109/2011-360 a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2011 č. j. 37 C 15/2006-283, za účasti 1) Nejvyššího soudu, 2) Vrchního soudu v Praze a 3) Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 22. května 2014, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Dle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
Lustrací podání Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím již dříve dne 4. března 2014 ústavní stížnost, která nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel byl proto přípisem ze dne 25. března 2014 vyzván k odstranění jejích vad, přičemž byl upozorněn na následky spojené s neodstraněním vad. Protože stěžovatel přes uvedené poučení vady ve stanovené lhůtě neodstranil, Ústavní soud podanou ústavní stížnost usnesením ze dne 7. května 2014 sp. zn. II. ÚS 817/14 podle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Dne 22. května 2014 byla Ústavnímu soudu doručena další ústavní stížnost stěžovatele, sepsaná advokátem, brojící proti stejným rozhodnutím, která byla zaevidována ke sp. zn. II. ÚS 817/14, pod níž je vedena ústavní stížnost odmítnutá usnesením ze dne 7. května 2014.
Za této procesní situace rozhodl Ústavní soud usnesením ze dne 28. května 2014 sp. zn. II. ÚS 817/14 o vyčlenění ústavní stížnosti podané dne 22. května 2014 proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2013 č. j. 30 Cdo 860/2013-389, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. dubna 2012 č. j. 3 Co 109/2011-360 a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2011 č. j. 37 C 15/2006-283 k samostatnému řízení.
Dotazem učiněným u Městského soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2013 č. j. 30 Cdo 860/2013-389 byl právnímu zástupci stěžovatele JUDr. Měšťánkovi doručen dne 30. května 2013.
Vzhledem k tomu, že nyní projednávaná, v pořadí již druhá, ústavní stížnost stěžovatele, směřující proti výše uvedeným rozhodnutím, byla Ústavnímu soudu doručena až dne 22. května 2014, je zjevné, že byla podána až po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
Podle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Při shrnutí výše uvedených skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. září 2014
Radovan Suchánek, v. r.
soudce zpravodaj