ECLI:CZ:US:2014:4.US.1475.13.1
sp. zn. IV. ÚS 1475/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Vladimíra Sládečka a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Ing. Jaromíra Houžvičky a Jiřiny Houžvičkové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2013 č. j. 28 Nd 408/2012-79, spojené s návrhem na zrušení povinnosti právního zastoupení v řízení o dovolání, kasační a ústavní stížnosti, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelé s tvrzením o porušení práva na spravedlivý proces domáhali zrušení shora označeného usnesení, kterým Nejvyšší soud rozhodl o jejich námitce podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze tak, že JUDr. Vlasta Wohlmuthová, JUDr. Lyana Rozlivková a JUDr. Gabriela Barančíková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 116/2011. Společně s návrhem na zrušení předmětného usnesení Nejvyššího soudu a všech jemu předcházejících, avšak blíže neoznačených, rozhodnutí, stěžovatelé též žádali, aby Ústavní soud "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".
Při podání ústavní stížnosti stěžovatelé nerespektovali ustanovení §29, §30 odst. 1 a §31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jež ukládají fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem. Ústavní soud proto vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 20 dnů vadu svého návrhu spočívající v absenci právního zastoupení odstranili, stěžovatele zároveň poučil o tom, že v případě neodstranění vady bude jejich ústavní stížnost odmítnuta. Výzva byla stěžovatelům doručena dne 25. 6. 2013.
Ještě před uplynutím soudem stanovené lhůty stěžovatelé požádali o její prodloužení do 31. 9. 2013, resp. do 31. 10. 2013. Svoji žádost odůvodnili nepříznivým zdravotním stavem, který jim bránil sjednat si právní zastoupení, a to i cestou České advokátní komory. Ústavní soud žádosti stěžovatelů vyhověl a lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti prodloužil do 30. 9. 2013. K opakovaným žádostem stěžovatelů lhůtu následně prodloužil až do 30. 11. 2013, kdy vyzval stěžovatele, aby tvrzené zdravotní obtíže znemožňující jim kontakt s advokátem, případně Českou advokátní komorou, doložili lékařským potvrzením či jiným osvědčením. Stěžovatelé na výzvu Ústavního soudu nereagovali, pouze požádali o další prodloužení lhůty do 31. 12. 2013, resp. až do 31. 1. 2014. Na jejich žádost již Ústavní soud nereagoval, neboť lhůtu k odstranění vad nelze prodlužovat do nekonečna a obcházet tak kogentní ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Dotazem u České advokátní komory dne 5. 11. 2013 Ústavní soud zjistil, že komora ustanovila stěžovateli advokáta Mgr. Pavla Mařana k zastupování v řízeních o jiných ústavních stížnostech (vedených pod sp. zn. III. ÚS 1588/13 a sp. zn. III. ÚS 2344/13); žádost stěžovatelů o ustanovení advokáta k zastupování v řízení o projednávané ústavní stížnosti komora neobdržela.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelé ve stanovené lhůtě vytčené vady svého návrhu neodstranili a neučinili tak ani v dodatečně prodloužené lhůtě, Ústavní soud jejich ústavní stížnost odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Akcesorický návrh na zrušení ustanovení právních předpisů upravujících povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační stížnosti a ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky, podaný podle §74 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť byla-li ústavní stížnost neschopná věcného projednání, odpadla tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 101/95 ze dne 3. 10. 1995, U 22/4 SbNU 351).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. ledna 2014
Vlasta Formánková, v. r.
předsedkyně senátu