ECLI:CZ:US:2014:4.US.179.14.1
sp. zn. IV. ÚS 179/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu Petra Steklého, právně zastoupeného JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Kolín, Legerova 148, směřujícím proti usnesením Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje, oddělení hospodářské kriminality Územního odboru Služby kriminální policie a vyšetřování, Policie České republiky v Trutnově ze dne 22. dubna 2013, č.j. KRPH-3261-499/TČ-2011-051081-FI, a Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 26. června 2013, č.j. 2 ZT 82/2013-41, a proti obžalobě Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 17. prosince 2013, č.j. 2 ZT 82/2013-120, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem podaným dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se navrhovatel domáhal zrušení shora uvedených usnesení, jimiž mělo být zasaženo do jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces.
Navrhovatel ve svém podání uvedl, že usnesením Policie České republiky bylo proti němu zahájeno trestní stíhání. Usnesením státního zástupce ze dne 26. června 2013, bylo rozhodnutí policejního orgánu v bodech 36) a 54) zrušeno a bylo mu uloženo v uvedeném rozsahu znovu jednat a rozhodnout. Dne 17. prosince 2013 pak státní zástupce na stěžovatele podal obžalobu.
Navrhovatel nesouhlasí s tím, že bylo proti němu zahájeno trestní stíhání a byla podána obžaloba, a proto se svým podáním domáhal zrušení popsaných rozhodnutí.
Ústavní soud v minulosti ve své judikatuře (např. v nálezu III. ÚS 62/95, N 78 SbNU 4/243) opakovaně vyslovil, že ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení. Pokud orgány činné v trestním řízení postupují v souladu s obsahem hlavy páté Listiny, nemůže na sebe Ústavní soud atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností. Podle §75 odstavce 1 zákona o Ústavním soudu (čl. 87 odstavec 1 písmeno d) Ústavy ČR), to tedy znamená, že ústavní stížnost představuje zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv a svobod, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice viz nález sp. zn. III. ÚS 117/2000 (publ. in: N 111/19 SbNU 79). Ústavní soud tak představuje v této souvislosti ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních. Řízení o ústavních stížnostech, tedy významně ovládá zásada subsidiarity, dle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odstavec 1 ve spojení s §72 odstavci 3 a 4 zákona o Ústavním soudu), nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ustanovení §75 odstavce 2 zákona o Ústavním soudu.
Přípustné opravné prostředky není přitom možno chápat výhradně v kontextu existence možnosti nápravy příslušeného rozhodnutí (existence konkrétního opravného prostředku), ale v souvislostech pokračujícího soudního (trestního) řízení, které samou svou existencí zaručuje, až do vydání meritorního rozhodnutí, průběžnou kontrolu danou trestním řádem, v němž účastníku přísluší celá řada konkrétních nástrojů, včetně (případného) následného řízení v rámci obecného soudnictví. Východiskem pro tyto závěry je čl. 4 Ústavy ČR, který uvádí, že základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.
Podle ustanovení §160 odstavce 1 trestního řádu, je v pravomoci policejního orgánu rozhodnout neprodleně o zahájení trestního stíhání, nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že byl spáchán trestný čin. Zahájení trestního řízení je pouze počátkem trestního stíhání. Podle §176 trestního řádu podá státní zástupce obžalobu, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. Tím nastává další fáze řízení, která následně bude probíhat před soudem, kde obviněnému, právně zastoupenému, přísluší celá řada procesních nástrojů k ochraně jeho práv.
Podle ustanovení §43 odstavce 1 písmeno e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li zákon jinak. V projednávaném případě tato situace nastala, a proto Ústavní soud návrh odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. března 20114
Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka