infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 03.06.2015, sp. zn. IV. ÚS 690/15 [ usnesení / FORMÁNKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2015:4.US.690.15.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2015:4.US.690.15.1
sp. zn. IV. ÚS 690/15 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Z. Ž., zastoupeného Mgr. Martinem Vovsíkem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Plzni, Malá 6, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 6 Tdo 1271/2014-54 ze dne 30. října 2014, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 To 11/2014 ze dne 12. května 2014 a proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 2 T 11/2012 ze dne 8. října 2013, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Podáním učiněným dne 6. března 2015 podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel s odkazem na porušení čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a na porušení jeho práva na spravedlivý trestní proces dle čl. 8 odst. 2 a dle čl. 36 odst. 2 Listiny domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí. Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 2 T 11/2012 Ústavní soud zjistil, že v záhlaví uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze byl stěžovatel uznán vinným pokusem zvlášť závažného zločinu úvěrového podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve formě účastenství jako organizátor podle §24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, pokusem zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §348 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku a pokusem přečinu poškození cizích práv dle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a že dále bylo uvedeným rozsudkem rozhodnuto o trestu stěžovatele, o zabrání majetkové hodnoty stěžovateli a o náhradě škody stěžovatelem poškozené. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Praze jeho v záhlaví citovaným rozsudkem rozsudek Městského soudu v Praze změnil tak, že stěžovatel byl uznán vinným spácháním pokusu zločinu úvěrového podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve formě účastenství jako organizátor podle §24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a jednak pokusu zločinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §348 odst. 1,3 písm. c) tr. zákoníku a dále též rozhodl o trestu stěžovatele, o zabrání majetkové hodnoty stěžovateli a o náhradě škody stěžovatelem poškozené. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud jeho v záhlaví označeným usnesením odmítl. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení věci, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Podle pravidel pro počítání lhůt (§57 odst. 2 občanského soudního řádu) tato dvouměsíční lhůta začíná běžet dnem, v němž bylo rozhodnutí o posledním procesním prostředku stěžovateli doručeno, a uplyne ve stejný den o dva měsíce později. Tato dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon neumožňuje jakkoliv zhojit. Jak zjistil Ústavní soud z doručenky obsažené ve spise Městského soudu v Praze sp. zn. 2 T 11/2012, bylo v záhlaví označené usnesení Nejvyššího soudu doručeno stěžovateli dne 2. ledna 2015 a obhájci stěžovatele Mgr. Martinu Vovsíkovi dne 5. ledna 2015. Dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti tak stěžovateli začala plynout dne 6. ledna 2015 a uplynula dne 5. března 2015. Pokud stěžovatel podal ústavní stížnost až dne 6. března 2015, zákonnou lhůtu nedodržel. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. června 2015 Vlasta Formánková v.r. soudkyně zpravodajka

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2015:4.US.690.15.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 690/15
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 3. 6. 2015
Datum vyhlášení  
Datum podání 6. 3. 2015
Datum zpřístupnění 16. 6. 2015
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
SOUD - VS Praha
SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj Formánková Vlasta
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-690-15_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 88480
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-18