ECLI:CZ:US:2016:4.US.1647.16.1
sp. zn. IV. ÚS 1647/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudce Vladimíra Sládečka a soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka o ústavní stížnosti stěžovatele P. V., zastoupeného Mgr. Petrem Hasalou, advokátem se sídlem Radniční 13, Šumperk, proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. 9. 2014, č.j. 3 T 136/2014-668, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 17. 2. 2015, č.j. 68 To 293/2014-705, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2016, č.j. 11 Tdo 9/2016-33, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. 9. 2014, č.j. 3 T 136/2014-668, byl stěžovatel společně s dalším obviněným M. K. uznán vinným přečinem šíření toxikomanie podle §287 odst. 1, odst. 2 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákoník"), a dále sám přečinem nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle §285 odst. 1 trestního zákoníku, za což byl stěžovatel odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Současně byl podle §43 odst. 2 trestního zákoníku zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. 3 T 79/2014, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněnému M. K. byl uložen trest odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle §70 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku byl stěžovateli a obviněnému M. K. uložen také trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, přičemž věci byly podrobně specifikovány ve výroku rozsudku v bodech A1-A13, B1-B11, 1C-46C a v bodech D1-D70. Dále byl stěžovateli uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to osobního motorového vozidla.
O odvolání stěžovatele a druhého obviněného rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, usnesením ze dne 17. 2. 2015, č.j. 68 To 293/2014-705, tak, že tato odvolání podle §256 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), zamítl.
Dovolání stěžovatele bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2016, č.j. 11 Tdo 9/2016-33, podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu.
II.
Postupem obecných soudů došlo podle stěžovatele k porušení jeho práv zakotvených v čl. 8 odst. 1, odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), v čl. 36 odst. 1 Listiny, v čl. 39 Listiny a v čl. 40 odst. 2 Listiny, jakož i v čl. 6 odst. 1, odst. 2 a v čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava").
K porušení těchto práv mělo podle stěžovatele dojít zejména užitím svévole ze strany obecných soudů, ignorováním podstatných okolností a faktů vyplývajících ze shromážděných důkazů a presumováním úmyslné formy zavinění, tedy porušením zásady nullum crimen sine lege nulla poena sine lege a zásady in dubio pro reo. Soud prvního stupně dle stěžovatele rozhodl o jeho vině, aniž by však provedené důkazy skutek popsaný ve skutkové větě výroku prokazovaly, když některé právně významné skutečnosti uvedené v obžalobě nebyly v řízení dle názoru stěžovatele prokázány vůbec, některé byly zcela vyvráceny a o ostatních důkazech existovaly důvodné pochybnosti.
Stěžovatel především namítá, že nebyla prokázána okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, tedy spáchání činu veřejně přístupnou počítačovou sítí, když soudy podle něj skutečný obsah online obchodu www.freegrow.cz pouze předvídaly, resp. své závěry v tomto ohledu opřely o neexistující a procesně neúčinný důkaz, přičemž nebylo prokázáno, že by webové stránky www.freegrow.cz s online obchodem obsahovaly informace propagačního charakteru či informace popisující účinky konopí.
Obecné soudy dle mínění stěžovatele rovněž zcela pominuly skutečnost, že v řízení nebylo žádným důkazem prokázáno, že by spolu s dalším obviněným nabízeli nebo distribuovali propagační či návodné materiály k metodám pěstování konopí či extrakce účinných psychotropních látek nebo tuto propagaci či návody někomu v rámci provozu podniku předávali, ať už osobně či jiným způsobem, a že by aktivně semena konopí prodávali či nabízeli. Podle přesvědčení stěžovatele soudy naopak jen mechanicky konstatovaly, že obchod s určitými komoditami provozoval, přičemž otázku naplnění všech znaků skutkové podstaty a zejm. úmyslné formy zavinění zcela ignorovaly.
III.
Ústavní soud je dle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není však součástí soustavy soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. toho, zda v řízení (a posléze rozhodnutím v něm vydaným) nebyla dotčena ústavně zaručená práva účastníků, zda řízení bylo vedeno v souladu s těmito principy a zda lze řízení jako celek pokládat za spravedlivé.
Ústavněprávní judikaturou bylo již mnohokrát konstatováno, že procesní postupy v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, jakož i výklad a aplikace podústavních právních předpisů, jsou svěřeny primárně obecným soudům, nikoli soudu Ústavnímu. Z hlediska ústavněprávního může být posouzena pouze otázka, zda skutková zjištění mají dostatečnou a racionální základnu, zda právní závěry s nimi nejsou v "extrémním nesouladu" a zda je interpretace použitého práva ústavně konformní. Ústavněprávním požadavkem také je, aby soudy vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna (blíže viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 621/15 ze dne 26. 3. 2015 a mnohá další, všechna rozhodnutí jsou v elektronické podobě dostupná na: http://nalus.usoud.cz).
Prostřednictvím ústavní stížnosti stěžovatel pokračuje v polemice s obecnými soudy, když opakuje námitky již uplatněné v odvolání a v dovolání, a to přestože na ně soudy ve svých rozhodnutích již dostatečně reagovaly a vhodně se s nimi vypořádaly, přičemž nepřípustně očekává, že Ústavní soud tyto závěry podrobí dalšímu instančnímu přezkumu.
Snahou stěžovatele je zpochybnit provedené dokazování a způsob hodnocení důkazů ze strany soudů. Ústavní soud však nemá provádět "superrevizi" dokazování a skutkových zjištění vzešlých z trestního řízení (viz usnesení sp. zn. IV. ÚS 2067/13 ze dne 16. 4. 2014). Pokud soud při svém rozhodování respektuje podmínky dané ustanovením §2 odst. 5 a 6 trestního řádu, jakož i ustanovení §125 trestního řádu a jasně vyloží, o které důkazy svá skutková zjištění opřel, jakými úvahami se při hodnocení provedených důkazů řídil a jak se vypořádal s obhajobou, není v pravomoci Ústavního soudu zasahovat do dílčího hodnocení jednotlivých provedených důkazů, ať již jde o jejich obsah, relevanci, vypovídací hodnotu či věrohodnost a takové hodnocení přehodnocovat, byť by se s ním třeba neztotožňoval (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 23/93 ze dne 1. 2. 1994, usnesení sp. zn. II. ÚS 1701/11 ze dne 6. 11. 2012 nebo usnesení sp. zn. II. ÚS 443/14 ze dne 29. 4. 2014).
Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, zvážil obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí, jakož i obsah vyžádaného spisového materiálu, a maje na zřeteli výše uvedené zásady ústavně právního přezkumu, dospěl k závěru, že posuzovaná ústavní stížnost v jejich světle neobstojí. K pochybením, která by byla v tomto směru relevantní, v projednávané věci nedošlo. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že ústavní stížnost je návrhem zjevně neopodstatněným - viz §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
IV.
Stěžovatel se trestné činnosti dopustil (zjednodušeně řečeno, podrobně viz rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. 9. 2014, č.j. 3 T 136/2014-668) tím, že spolu s obviněným M. K. v kamenném obchodě a prostřednictvím internetových stránek www.freegrow.cz propagovali tzv. drogovou subkulturu tím, že nabízeli k prodeji jak semena konopí setého, tak zařízení k pěstování omamné a psychotropní látky, jakož i návody k postupu indoor i outdoor pěstění a k dosažení vysokého podílu pryskyřice v rostlině, prodávané zařízení sami vozidlem stěžovatele nejméně k jednomu odběrateli dovezli a také zapojili, dále v této prodejně a prostřednictvím souvisejících internetových stránek www.freegrow.cz veřejně prezentovali materiály propagující pěstování a užívání marihuany a konopí setého a poskytující návod k pěstování různých kultivarů konopí setého za účelem získání co nejvyššího obsahu THC v rostlinách a tiskoviny zabývající se tématikou pěstování konopí (návody na pěstování, účinky užívání na lidský organismus, obsah THC); přičemž v prodejním sortimentu zmíněné prodejny byla i semena řady kultivarů konopí setého zajištěných při prohlídce nebytových prostor - kamenné prodejny Freegrow. Stěžovatel sám pak pěstoval 74 rostlin konopí setého ve výšce od 8 cm do 15 cm, které při prováděné domovní prohlídce vydala jeho přítelkyně, přičemž odborným vyjádřením z oboru kriminalistika, odvětví chemie, bylo zadokumentováno, že zajištěné rostliny obsahují THC.
Okresní soud při rozhodnutí o vině stěžovatele vycházel z celé řady důkazů - zejména z výpovědí stěžovatele a obviněného M. K., z výpovědí svědků (prodavače v kamenné prodejně, zákazníků prodejny a dalších osob), z provedených domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor a pozemků, z pořízené fotodokumentace a z šetření provedeného na internetových stránkách prodejny.
Lze přitom souhlasit se závěry obecných soudů, že stěžovatel se trestné činnosti dopustil systematicky provozovanou činností, která měla dosah na širší okruh potenciálních zákazníků, kterým byla nabízena nejen semena, ale také kompletní vybavení pro pěstování konopí, přičemž v sortimentu prodejny byly i předměty potřebné pro aplikaci a tento prodej byl podporován také reklamními a informačními materiály určenými pro pěstitele a konzumenty marihuany.
Pokud jde o obecné námitky stěžovatele stran provedeného dokazování, lze odkázat na podrobné odůvodnění ústavní stížností napadených rozhodnutí, které je stěžovateli známo a ze kterého je zřejmé, že trestná činnost stěžovatele byla prokázána zcela dostatečným způsobem. Stejně tak je z odůvodnění těchto rozhodnutí patrné, že soudy se pečlivě zabývaly také námitkami stěžovatele, na které také výstižně a přesvědčivě reagovaly (zejména viz s. 5-8 usnesení krajského soudu a s. 6-9 usnesení Nejvyššího soudu). Odůvodnění ústavní stížností napadených rozhodnutí přitom koresponduje také s obsahem spisového materiálu.
Pokud pak stěžovatel brojí proti tomu, že nebyla prokázána okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby (spáchání činu veřejně přístupnou počítačovou sítí), když podle něj soudy skutečný obsah online obchodu pouze předvídaly a nebylo prokázáno, že by webové stránky s online obchodem obsahovaly informace propagačního charakteru či informace popisující účinky konopí, nelze s těmito námitkami stěžovatele souhlasit, neboť pro prostudování spisového materiálu je třeba učinit závěr přesně opačný.
Upozornit je třeba na č.l. 569 a násl. spisu, když z úředního záznamu policejního orgánu se podává řada informací o obsahu internetových stránek www.freegrow.cz, přičemž některé informace z těchto internetových stránek byly také vytištěny a jsou součástí spisového materiálu - viz zejména č.l. 576 a násl., kde je zaznamenán obsah internetových stránek v sekci "Semínka" (cena, podmínky a průběh pěstování, chuť, vůně, účinky). Na č.l. 567 se pak nachází Protokol o zajištění dat z počítačové sítě Internet, ze kterého vyplývá, že na základě žádosti policejního orgánu byla provedena záloha stránek www.freegrow.cz a soubor byl uložen na paměťové médium. Přiložené CD se pak nachází na č.l. 568 a jednoznačně z něj vyplývá, že předmětné webové stránky obsahovaly informace propagačního charakteru a informace popisující účinky konopí. Kromě široké nabídky různorodých potřeb pro pěstitele lze přitom opět poukázat např. na sekci "Semínka", kde se nachází charakteristika jednotlivých rostlin, jejich chuti, vůně, stejně jako informace o účincích na lidský organismus, ceně a skladové dostupnosti. Namátkou např.: "Chuť připomíná návštěvu cukrárny nebo poutě, pupeny jsou obalené pryskyřicí, připomínají lízátka obalená cukrem. Chuť sladká a zemitá, účinek čistý, žádoucí a příjemný", "Vysoké rostliny s vitálním vzhledem jsou výnosné a účinek mají blahodárný a dlouhotrvající. Taková malá exotická dovolená v ráji.", "Rychlý růst, odolnost a nekompromisní účinek.", "Rostlina je často vyhledávána pro svoje mentální a povznášející účinky."
Je tak zřejmé, že stěžovatel se přečinu šíření toxikomanie skutečně dopustil také prostřednictvím internetových stránek a proto bylo na dané jednání nutno aplikovat kvalifikovanou skutkovou podstatu dle §287 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. I zde je proto možno v podrobnostech odkázat na odůvodnění ústavní stížností napadených rozhodnutí, když s argumentací obecných soudů se lze ztotožnit i v tomto směru.
V.
Z ústavní stížností napadených rozhodnutí je patrné, že soudy se řádně zabývaly okolnostmi podstatnými pro posouzení věci, vycházely z potřebného množství důkazů, které také náležitě hodnotily, příslušné právní normy interpretovaly a aplikovaly ústavně konformním způsobem, patřičně se věnovaly také obhajobě a námitkám stěžovatele a svá rozhodnutí opřely o přesvědčivou, srozumitelnou a adekvátní argumentaci. Učinily tak přitom způsobem, kterému z hlediska ústavněprávního přezkumu není co vytknout. Daná skutková zjištění mají v provedených důkazech dostatečnou a racionální základnu, učiněné právní závěry s nimi nejsou v nesouladu a rozhodnutí obecných soudů nelze považovat ani za jakkoliv svévolná či excesivní.
Ústavní soud uzavírá, že neshledal, že by ústavní stížností napadenými rozhodnutími došlo ke stěžovatelem tvrzenému porušení práv. Ústavní stížnost byla proto odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. srpna 2016
Jan Musil v. r.
předseda IV. senátu Ústavního soudu