ECLI:CZ:US:2017:4.US.2918.17.1
sp. zn. IV. ÚS 2918/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele D.O.O. "CORNER FINANCE" - PODGORICA se sídlem v Černé Hoře, Podgorica, 13. JUL PC ČELEBIĆ BR. 1/2, zastoupené Mgr. Ondřejem Malinou, advokátem se sídlem v Praze 7, Komunardů 36, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2017, č. j. 50 Cm 355/2013-587, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 7. 2017, č. j. 50 Cm 355/2013-587, rozhodl, že znalkyně Ing. Daniela Šilhová není vyloučena ze znaleckého výkonu v oboru písmoznalectví ve věci vedené u městského soudu pod sp. zn. 50 Cm 355/2013. Proti usnesení podal stěžovatel dne 18. 9. 2017 ústavní stížnost; namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že se městský soud nedostatečně vypořádal s namítanou potencialitou ovlivňování znalce a rovněž s návrhem, aby byl jako znalec ustanoven Kriminalistický ústav Praha.
Ústavní soud dospěl k závěru, že v případě stížnosti jde o návrh nepřípustný z hlediska procesních podmínek stanovených zákonem č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval za účelem ochrany ústavně zaručených práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci již nemají k dispozici prostředky, kterými by mohly protiústavní stav napravit.
Ústavní stížností by měla být zásadně napadána konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, nikoli rozhodnutí dílčí, i když jsou sama o sobě pravomocná. Z tohoto pravidla Ústavní soud ve své rozhodovací praxi připustil výjimky, jež spočívají v možnosti napadnout i pravomocné rozhodnutí, které pouze uzavírá určitou část řízení nebo které řeší jistou procesní otázku, ačkoli řízení ve věci samé ještě neskončilo. Musí však být kumulativně splněny dvě podmínky: Rozhodnutí musí být způsobilé bezprostředně a citelně zasáhnout do ústavně zaručených základních práv či svobod, a dále je třeba, aby se námitka porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod omezovala jen na příslušné stádium řízení, v němž bylo o takové otázce rozhodnuto, tedy aby již nemohla být v rámci dalšího řízení (např. při použití opravných prostředků proti meritorním rozhodnutím) efektivně uplatněna.
Usnesení soudu prvního stupně o nevyloučení znalkyně je rozhodnutím ryze procesní povahy, proti kterému není přípustné odvolání proto, že je zákon řadí mezi usnesení, jež považuje za méně významná. Takové procesní rozhodnutí je totiž posléze, přímo či nepřímo, reflektováno v konečném meritorním rozhodnutí, proti němuž již (řádné i mimořádné) opravné prostředky zásadně připuštěny jsou, což ve svých důsledcích znamená, že nikoli toto procesní usnesení, nýbrž až rozhodnutí ve věci samé je způsobilé zasáhnout sféru základních práv a svobod chráněných prameny ústavního práva.
Negativní rozhodnutí o námitce vůči osobě znalce, jak Ústavní soud již vícekrát dospěl k závěru, je rozhodnutím, které pouze vymezuje, jakým směrem se bude dále ubírat postup soudu při dokazování. Vydáním tohoto usnesení nedochází k zásahu do práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť ochrany práv se může stěžovatel domáhat v samotném - právě probíhajícím - soudním řízení (srov. obdobně sp. zn. II. ÚS 521/14). Stěžovatel má nadále možnost domoci se svých práv v řízení před civilními soudy a doposud tak nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost podle §75 odst. 1 ve spojení s §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta jako nepřípustný návrh.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. září 2017
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj